Ruský prezident Vladimir Putin se mezi svými spoluobčany těší výjimečné oblibě. Osm z deseti Rusů je přesvědčeno o schopnosti šéfa Kremlu správně řešit záležitosti ve světě. Každý druhý se pak domnívá, že by Rusko mělo zasahovat do svrchovanosti okolních zemí, pokud by zde byli v ohrožení etničtí krajani. Vyplývá to z nového průzkumu, který provedl americký institut Pew Research Center.

Vladimir Putin se ve své zemi dlouhodobě těší veřejné oblibě. To potvrzují i nové údaje, dle nichž celých 81 procent Rusů věří, že jejich prezident zvládá řešit mezinárodní problémy. 58 procent občanů mu pak věří „silně“. Pew Research dodává, že obliba šéfa Kremlu výrazně stoupla po událostech na Krymu na začátku roku 2014. Putin si zachovává vysokou oblibu mezi všemi věkovými kategoriemi a též mezi skupinami s různě vysokými příjmy. Bez výraznějšího rozdílu ho podporují muži i ženy.

Celých 51 procent Rusů se domnívá, že by jejich země „měla zasáhnout, pokud by v sousedních zemích hrozilo etnickým Rusům nebezpečí“. Proti vměšování se do vnitřních záležitostí jiných států se vyslovilo 36 procent oslovených. Podle institutu jsou podporovatelé prezidenta Putina více zastoupeni ve skupině lidí hlásících se k intervencím.

Co se vztahů se Severoatlantickou aliancí týče, 80 procent Rusů považuje NATO za vojenskou hrozbu. 45 lidí ze sta pak Alianci vidí jako „velkou hrozbu“.

Výzkum zkoumal i veřejné mínění ohledně údajného vměšování Ruska do posledních prezidentských voleb v USA. Zde většina Rusů veškerá nařčení o ovlivňování amerických voleb svojí vládou odmítli. Myslí si to 71 procent z nich. 15 procent míní, že Rusko do amerických voleb zasáhlo a 14 procent neví.

Téměř šest z deseti Rusů je spokojeno se současným směřováním země. Oproti tomu čtyři z deseti spokojeni nejsou. Podobně jako u obliby prezidenta, míra spokojenosti se směřováním země výrazně povyskočila (z 37 % v roce 2013 na 56 % o rok později) po anexi Krymu ruskými vojsky.

Rusy v jejich zemi trápí především ekonomické potíže. Hned 82 procent lidí se domnívá, že sankce uvalené západními zeměmi mají vliv na ruskou ekonomiku, přičemž 47 procent míní, že sankce mají „výrazný vliv“. Rusové jako důvod svého znepokojení se stavem země nejčastěji uvádějí inflaci (69 %). Dále jim vadí zkorumpovaní politici, propast mezi bohatými a chudými, nedostatek pracovních příležitostí a terorismus. Kriminalita znepokojuje jen 39 procent Rusů.