Slovenská média a veřejnost řeší plagiáty diplomových prací u svých vysoce postavených politiků. Po kauze předsedy Národní rady Borise Kollára a ministra školství Branislava Gröhlinga nově čelí podezření sám premiér Igor Matovič. Po zjištění slovenského Denníku N předseda vlády přiznal, že jeho práce není v pořádku a je „v této věci zloděj“. Odstoupit však nyní nehodlá.

Matovič měl svoji diplomovou práci napsat v roce 1998, přičemž však hlavně opsal dvě publikace, které neocitoval. Sám premiér se k tomu vyjádřil na sociálních sítích. „Upřímně netuším, zda jsem před 22 lety (v roce 1998 – pozn. red.) ve své diplomce něco necitoval a kolik toho bylo. Pokud to tak je, ukradl jsem něco, co mi nepatřilo a jsem de facto v této věci zloděj, což je smutné a určitě ne na chválu,“ napsal Matovič na Facebooku.

Premiér se zároveň vyjádřil k možné rezignaci. „Odstoupím kvůli tomu? Odstoupím. Hned, jakmile splním všechno, co jsem lidem před volbami slíbil,“ uvedl slovenský předseda vlády a dodal, že se do své diplomové práce nepodíval od roku 1998 a „ani to už nikdy neudělá“.

Matovič není jediným vrcholným politikem Slovenska, který nyní řeší problémy se svojí diplomovou prací. Ministr školství Bronislav Gröhling, který je členem vlády za koaliční stranu Svoboda a solidarita, při práci na své diplomové práci navázal na svoji bakalářskou, ale dle médií v ní má velké množství cizích textů, které řádně neocitoval. Ministr školství se brání a rezignovat odmítá.

„Teď se jako politické téma řeší závěrečné práce. Moje je stará 11 let. Tématicky i obsahově navazovala na bakalářku. V daném čase směrnice děkana povolovala, aby maximálně 50 procent diplomové práce tvořila bakalářská toho samého autora. Tuto hranici jsem dodržel,“ hájí se ministr školství na svém facebookovém účtu.

Gröhling také dodal, že považuje za zvláštní, že se „právě teď bulvarizuje otázka jeho práce, která splnila pravidla v daném čase a prošla obhajobou.“ Později však přiznal, že jeho práce trpí nedostatky, ale svoji funkci odmítl složit. Premiér Igor Matovič uvedl, že by jej i nadále chtěl mít ve svém kabinetu.

Jeho ministerstvo přitom právě připravilo návrh zákona, podle nějž by bylo možné odebírat vysokoškolské tituly právě kvůli plagiátorství. Dle něj se při přípravě normy jeho resort inspiroval českou právní úpravou.

Návrh byl připraven po plagiátorské kauze předsedy slovenské Národní rady Borise Kollára, jehož strana, Jsme rodina, je taktéž součástí vlády Igora Matoviče. Kollár měl dle médií ve své diplomové práci kopírovat celé pasáže bez uvedení zdrojů. Sám však obvinění odmítal a rezignovat nehodlal, přestože jej k tomu vyzývaly strany Svoboda a solidarita a Za lidi, se kterými jeho hnutí nazvané Jsme rodina společně s OLANO je součástí vládní koalice.

Předseda slovenské Národní rady následně ustál hlasování o možném odvolání z funkce, když pro jeho konec hlasovali pouze pět zákonodárců.

Na univerzitě byla i Malá

Panevropskou vysokou školu založil v roce 2004 bývalý slovenský politik a expremiér federativní vlády Slovenska po Sametové revoluci Ján Čarnogurský se dvěma ruskými podnikateli. Škola negativně proslula zejména tím, že někteří její absolventi čelili v pozdějších letech podezření z plagiátorství. Kromě Gröhlinga a Kollára se kauza dotkla také Česka, neboť plagiát zde měla vypracovat bývalá ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO). Ta zde měla v roce 2011 obhájit práci nazvanou „Úprava rodičovských práv a povinností k nezletilému dítěti na dobu po rozvodu“, přestože odborníci později zjistili, že Malá v ní má stránky z učebnic, jiné diplomové práce a příspěvky z internetu, aniž by je ocitovala. Bývalá ministryně si však za svojí prací stála. „Předpokládám, že škola, na které jsem studovala, jakousi kontrolu udělala, měla jsem nějakého oponenta a ten práci uznal, že je v pořádku,“ uvedla Malá.

Exministryně spravedlnosti čelila podezření z plagiátu i u své druhé diplomové práce, kterou psala na Mendelově univerzitě v Brně. Práci týkající se mikroklimatických podmínek v chovu králíků z roku 2005 Malá taktéž hájila, přestože jako plagiát byla uznána až třetina celé práce. Malá později po tlaku médií a veřejnosti rezignovala na svůj post šéfky resortu justice, ale i nadále popírala, že by se dopustila plagiátorství.