Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok. Schválený schodek má proti letošku klesnout o deset miliard na 40 miliard korun. Pro rozpočet hlasovalo všech 108 poslanců, které mají ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti schválení rozpočtu. V dílčích hlasováních o návrzích na přesuny peněz uvnitř rozpočtu podpořila Sněmovna jen úpravy rozpočtového výboru a poslanců KSČM, jež menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD toleruje.

Poslanci tak přidali 600 milionů korun pro obce na opravy a stavby škol a nájemních bytů, jak chtěla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM), a 327 milionů korun na investice v sociálních službách, jak chtěl Roman Onderka (ČSSD). Drtivou většinu poslaneckých pozměňovacích návrhů Sněmovna odmítla, schválila pouze návrhy dvou poslanců KSČM. Hana Aulická Jírovcová uspěla s návrhem přidat 200 milionů na sociální služby a Zdeněk Ondráček s přesunem 100 milionů korun na hasiče a policisty.

Rozpočet počítá s celkovými výdaji 1,505 bilionu a příjmy 1,465 bilionu korun. Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Nezaměstnanost by měla stejně jako letos zůstat na 2,3 procenta. Vláda však v důvodové zprávě k rozpočtu poznamenává, že makroekonomický rámec pro sestavení rozpočtu zatěžují rizika, která vnímá jako vychýlení dolů. Vláda se zmiňuje například o sklonu k zavádění obchodních bariér v mezinárodním obchodu nebo o možných následcích brexitu. Na daňových příjmech chce vláda vybrat téměř 769 miliard korun, což je zhruba o 40 miliard korun víc, než očekává pro letošní rok.

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl už v prvním čtení, že jde o rozpočet, který zlepší život občanům a pomůže i podnikatelům a živnostníkům.

Nejde o projídání budoucnosti, říká Schillerová

„My jsme připravili dobrý rozpočet, rozpočet, který zohledňuje priority této vlády,“ řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). „Dáváme do investic téměř 80 miliard z národních zdrojů a podíváme li se poctivě na ta čísla, tak je to nejvíc za posledních deset let,“ prohlásila ministryně. „Já si kladu otázku, není to spíš splacení starých dluhů?“ reagovala na výtky opozice například ohledně projídání budoucnosti. Připomněla například zvyšování důchodů nebo vyšší objem peněz do školství.

Za hlavní výdajové priority vláda označila zvýšení průměrného starobního důchodu od ledna zhruba o 900 korun a posílení peněz na platy, například učitelů. Mezi dalšími vládními prioritami je navýšení peněz na vysoké školy, sport nebo na investice.

Přesto rozpočet čelil tradiční kritice opozice. Jan Skopeček (ODS) kritizoval rozpočet například za to, že tahá další peníze z kapes daňových poplatníků. Také navrhovaný schodek nemá podle něj v době růstu opodstatněni. Poukazoval i na to, že v době ekonomického růstu vláda veřejnými výdaji pomáhá ekonomice, ale až přijde ekonomická recese, nebude dostatek peněz. Podle poslance Pirátů Mikuláše Ferjenčíka vláda rezignovala na snahu o hledání úspor v rozpočtu a v době růstu příjmů by měla držet výdaje pod kontrolou. Rozpočet je podle něj postavený na setrvačnosti. Schodkový rozpočet je v současné hospodářské situaci špatným krokem, uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Vláda podle něho plýtvá místo toho, aby šetřila, a snaží se z obyvatel „vytáhnout“ ještě další peníze. „Byl by to dobrý rozpočet, kdyby za rok přišel konec světa,“ prohlásil předseda klubu TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Podporu rozpočtu naopak vyjádřil předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Komunisté podle něj mají za to, že hlasováním o pozměňovacích návrzích byly splněny podmínky, které si dali pro podporu rozpočtu. Podmínky jsou podle něj splněny natolik, jak to stav státních financí dovoluje, aniž by to bylo hýřením nebo rozmařilostí.