Koronavirová krize udeřila náhle na řadu odvětví, které se prakticky ze dne na den potýkají s existenčními problémy. Nejvíce to pocítily cestovní kanceláře, které přišly o turisty a následně i letecké společnosti. Podle ekonomů jsou tyto obory nejvíce ohroženy propuštěním, které se ale ve větší či menší míře dotkne všech odvětví.

Na českou ekonomiku v současné době dopadají tvrdě vládní opatření jako je vyhlášení nouzového stavu a plošná karanténa. Řada firem tak musela zastavit či omezuje výrobu. Při příchodu koronavirové nákazy do České republiky však pociťovaly problémy různé firmy, zvlášť z oblasti cestovního ruchu.

„Koronavirus prakticky vymýtil cestovní ruch, pohostinství či sdílené pronájmy. V kultuře část lidí dokázala okamžitě zareagovat a přesunout se na online televize či vysílat přes sociální sítě, na nulu šly ale velké hudební akce, klasická činohra a podobné obory,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

Podle něj se ale v současné krizy projevuje, že ne všechny firmy se dostaly na nulu. „Na straně druhé vítězí ti, kteří se dokázali přizpůsobit ekonomice z domova nebo na dálku. Bude se pro to hledat slovo, ale dojde k „remotizaci“ ekonomiky. Vítězové budou ti, kteří dokážou poskytnout zboží a služby, na které jsme zvyklí, vzdáleně. Tedy rozvozy, internetové televize, počítačové hry, software pro vzdálenou kooperaci v týmech apod.,“ dodal Stroukal.

Podle hlavního ekonoma skupiny BH Securities Štěpána Křečka bude citelná ztráta nejvíce vidět v leteckém průmyslu. Ten je totiž úzce spjat s turistickým ruchem a navíc se vzpamatovává po uzemněním letadel Boeing 737 MAX. „V některých zemích mají lidé zakázáno cestovat do zahraničí. Jinde je to důrazně doporučeno. V konečném důsledku prudce klesla poptávka po nákupu letenek, což pravděpodobně skončí krachem mnoha leteckých společností,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Na turismus jsou napojené také mnohé restaurace a ubytovací služby, kde podnikatelé hlásí problémy už od zavření všech hospod. Řada číšníků je pak u výplaty závislá na spropitném, které je v současné době nulové. „Krize se postupně bude přelévat do všech odvětví ekonomiky. Lidé bez práce budou snižovat svou spotřebu a začnou odkládat větší nákupy. To nepříjemně dolehne i na obory, které doposud nebyly přímo zasaženy zavedením restriktivních opatření,“ řekl dále Křeček.

Vláda uvedla, že podle analýz by mohla poskytnout podporu živnostníkům a podnikatelům do výše až jednoho bilionu korun. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se uvažuje o kompenzacích náhrad mezd, odpuštění odvodů, finančních injekcích a kurzarbeitu. Jako přímá pomoc by měla firmám směřovat částka 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun. Vláda by se tak zaručila za úvěry podniků u komerčních bank.

Citelný dopad krize se totiž očekává v odvětvích, které jsou zasažené karanténou nebo jiným zákazem činnosti. „Nicméně se dá očekávat, že se problém časem rozšíří poměrně plošně, a to přes sníženou důvěru v ekonomice, odkládání spotřeby domácností a investic firem, a také poklesem zahraniční poptávky, jelikož koronavir se rozšířil globálně. Takže dopad bude patrně velmi plošný,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.