MÍROVÉ ROZHOVORY

Trest za válečné zločiny a celistvost země. Ukrajina připustila vyjednávání s Ruskem

MÍROVÉ ROZHOVORY
Trest za válečné zločiny a celistvost země. Ukrajina připustila vyjednávání s Ruskem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Kyjev je ochotný jednat s Moskvou o míru, hlavní podmínkou prezidenta Volodymyra Zelenského je ale obnovení územní celistvosti Ukrajiny, oznámil tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zelenskyj v pondělí i přes předchozí odmítavý postoj naznačil, že by se za určitých podmínek mohly mírové hovory obnovit.

„Hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny,“ napsal na twitteru Danilov. Zelenskyj v pondělí uvedl, že má zájem o jednání s Ruskem – zopakoval ale dříve uváděné podmínky včetně plného obnovení ukrajinských hranic, kompenzací za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny.

Pouhá ochota jednat, i když podmíněná pro Moskvu patrně nepřijatelnými podmínkami, je pro Zelenského obratem, napsala agentura AP. Prezident mimo jiné na začátku října podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj předtím několikrát zdůraznil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude Putin v Kremlu.

Ukrajinský prezident podmínky mírových hovorů zopakoval po sobotním článku listu The Washington Post. V něm se píše, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Putin u moci.

Rusko letos 24. února zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Zástupci obou stran se na jaře několikrát sešli k mírovým jednáním, od té doby jsou ale snahy o jejich obnovení neúspěšné. Rusko i Ukrajina se přitom vzájemně obviňují z neochoty jednat. Podle Kyjeva má Moskva mimo jiné poslední dobou zájem na jednání kvůli neúspěchům na bojišti.

Obnovení územní celistvosti Ukrajiny je jednou z podmínek, které si Kyjev klade dlouhodobě. Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem ukrajinský Krymský poloostrov a ve stejném roce proruští separatisté na území ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti vyhlásili samozvané státní útvary. Putin krátce před zahájením invaze uznal nezávislost těchto útvarů. Letos na podzim Moskva po hlasování, které označila za referendum o připojení k Rusku, anektovala čtyři ukrajinské oblasti. Ukrajina ani Západ anexi neuznává a hlasování označují za falešné.

8. listopadu 2022