Kontroverzní zajišťovací příkazy využívané finanční správou by mohl nahradit mírnější zajišťovací dozor. Alternativy zajišťovacího příkazu nyní analyzuje ministerstvo financí, výsledek by mělo mít do konce listopadu. Novinka by se mohla v budoucnu dostat do novely daňového řádu. Některým firmám, na které finanční správa uvalila zajišťovací příkazy nezákonně, musí stát vrátit více než 41 milionů korun, informoval nedávno irozhlas.

Kontroverzní praxi finanční správy v podobě zajišťovacích příkazů často mírní Nejvyšší správní soud (NSS). Daňoví poradci dlouhodobě upozorňují, že jsou zajišťováky nadužívány a že kvůli zadržovaným penězům skončila celá řada firem v likvidaci. Naopak zajišťovací dozor by měl firmě umožnit fungovat i přesto, že ji finanční správa podezírá z neplacení daní.

Deník Echo24 naposledy informoval o firmě Wassa, na niž uvalila finanční správa sedmnáct zajišťovacích příkazů kvůli podezření na krácení daně. Zrušil je ale NSS. Wassa ale není jediná, NSS zrušil zajišťovací příkazy i v případě firmy AB CHEMITRANS, FAU či Lija.

Resort financí i finanční správa ale opatrně přiznávají, že změna je potřeba. Ministerstvo financí možnosti alternativních forem realizace zajišťovacího příkazu, než je zajišťovací exekuce, už několik měsíců analyzuje a její závěry by mohla představit už na konci listopadu.

„Dílčí závěry budou představeny na dalším setkání expertní skupiny, které se má uskutečnit na konci listopadu tohoto roku. Diskutovány budou i jiné (méně invazivní) alternativy. Bude-li shoda na tom, že je žádoucí přistoupit ke změně legislativy, je ministerstvo financí připraveno zahrnout tyto změny do nejbližší řádné novely daňového řádu,“ uvedl pro deník Echo24 za resort financí Jakub Vintrlík. „Jednou z úvah, která v této souvislosti padla jako podnět hodný detailnějšího posouzení, byla možnost zavedení tzv. zajišťovacího dozoru, popřípadě zajišťovací správy. Bylo zapotřebí posoudit zejména to, zda alternativa v podobě převzetí části řízení daného subjektu není v konečném důsledku větším zásahem do jeho práv znamenajícím v konečném důsledku výrazné omezení suverenity i soukromí,“ dodal Vintrlík.

U soudu skončilo 122 sporů

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti potenciálním neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.

Zatím u soudu skončilo kvůli příkazům 122 sporů, z toho je 88 pravomocně rozhodnutých. V 54 případech finanční správa uspěla. Dalších 30 sporů čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Letos do konce července vydala správa 739 zajišťovacích příkazů na 800 milionů korun. Příkazy se týkaly 235 společností. V loňském roce bylo vydáno 1420 příkazů a mířily na 358 společností v celkové částce 1,6 miliardy korun. Státu nyní hrozí, že bude muset odškodnit až desítky firem.