Hypotéky rostou do astronomických výšin, zatímco ceny nemovitostí mají často klesat. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že se vyplatí s nákupem počkat a situaci přirovnává k finanční krizi z roku 2008. "Kdyby politici opravdu chtěli národu sdělovat pravdu, museli by mu churchillovsky slíbit 'krev, pot a slzy'," říká Kovanda a varuje před cenovou bublinou na trhu s bydlením. Česko se ocitlo na prahu "ekonomicky krizových let" a hypotéky jsou nejvyšší od milénia.

Zatímco ještě před pár lety byly hypotéky velmi levné a poskytnutí půjček na bydlení trhalo rekordy, nyní se stávají nedostižným zbožím pro řadu domácností. Kromě toho téměř polovina mladých lidí plánuje v následujících pěti letech řešit svou situaci okolo bydlení - ale situace na trhu jim zrovna nenahrává. Důvodem jsou zdražující hypotéky, na které dosáhnou jen někteří. K tomu se přidávají i vysoké ceny nemovitostí, které však v poslední době zastavily svůj strmý nárůst a hrozí radikální propad. Více jsme o tom psali zde.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červnu vzrostla na pět procent a průměrná sazba je tak nejvyšší od poloviny roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 19,3 miliardy korun, což je proti květnu pokles o osm procent. Meziroční propad zrychlil na 65 procent, uvádí statistika Hypomonitor od České bankovní asociace (ČBA).

"Hypoteční trh v posledních měsících vzhledem k výši úrokových sazeb slábne. O to více však zaznamenáváme zájem klientů o menší úvěry na rekonstrukci či vylepšení energetické náročnosti vlastního bydlení, které mohou stavební spořitelny poskytovat s delší dobou splatnosti, než je možné u tradičního spotřebitelského úvěru," uvedl předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.

Kovanda k tomu dodává: "Hypotéky v Česku prudce zdražují. Podle nejnovějších údajů Fincentra Hypoindexu odpovídala průměrná úroková sazba počátkem července 6,24 procenta, nyní už se blíží úrovni 6,5 procenta. Hypotéky jsou nejdražší od počátku milénia," podotýká Lukáš Kovanda na to, že jsou dražší než před globální finanční krizí v roce 2008.

Měsíční splátka „osmdesátiprocentní“ hypotéky na osmdesátimetrový byt po rekonstrukci v Praze překračuje už dnes 46 tisíc korun. "Přitom průměrná hrubá mzda v Praze nyní činí zhruba 48 500 korun. Na ni však dosáhne pouze zhruba třetina pražských pracovníků," poznamenává Kovanda s odkazem na realitní makléře, kteří hlásí "dramatické ochlazení trhu".

"Při průměrné sazbě hypoték 8,5 procenta, jež může být realitou již brzy, vyjde splátka běžného panelákového bytu 3+1 v Praze na 45 tisíc korun. U cen panelákových bytů, které jsou placeny skrze hypotéku, lze čekat výraznější cenový propad než v případě nemovitostí, které jsou ve vyšší míře financovány plně z vlastních prostředků kupujícího," říká ekonom s tím, že za dva až tři roky budou nemovitosti a hypotéky pravděpodobně levnější, jelikož ČNB "půjde s úroky dolů".

Hrozí prasknutí cenové bubliny

Pokles ceny nemovitostí lze se stále vyšší pravděpodobností očekávat i nyní. "Česko je totiž teprve na začátku ekonomicky krizových let, kterých nakonec může být třeba pět. Ceny energií zůstanou vysoko po celou dobu, po niž se budeme zbavovat silné závislosti na energiích ruských, zejména na plynu," uvádí Kovanda s tím, že by vláda musela churchillovsky slíbit "krev, pot a slzy".

"Politici se ale stále špidlovsky tváří, že 'zdroje jsou'," dodává ekonom s tím, že očekávaná krize, nebude "pandemické leháro" žité na dluh. "Kvůli inflaci nemohou centrální banky srazit vládám úrok jako při pandemii. Z krize se zkrátka pouhým tištěním peněz a dalším zadlužováním vymanit nelze," varuje Kovanda.

Český trh s nemovitostmi je druhý "nejpřehřátejší" ze srovnatelných ekonomik OECD - hned po tom novozélandském. Ekonomova slova potvrzuje analýza agentury Bloomberg: Česko se umístilo na druhé světové příčce ve statistice trhů s bydlením, kde jsou ceny nemovitostí neúměrně vysoké v poměru k příjmům a hrozí tu radikální propad. Přichází obava z prasknutí "cenové bubliny", která je „nezdravě vysoko“ a ekonomové varují před „semenem příští krize“. Nejrizikovější zemí z 30 států celého světa je právě Nový Zéland a hned poté Česká republika, píše Bloomberg v analýze. Více jsme o tom psali zde.

"Nikde v ekonomicky vyspělém světě nejsou nyní tak doširoka rozevřeny nůžky mezi cenou nemovitostí a výší nájmů. Což je obecně jeden z klíčových znaků bubliny," domnívá se Kovanda a upozorňuje na to, že čtyřicetiprocentní bublina měla "splasknout" už za pandemie.