Otevření škol patří k zásadním rozhodnutím následujících týdnů, vláda by měla poskytnout okamžitou pomoc ohroženým rodinám s dětmi či zveřejnit scénáře a data, podle nichž hodlá postupovat, vyzývají vládu ekonomové a další odborníci z občanské iniciativy KoroNERV-20. Vláda se podle nich nemá rozhodovat na základě „nátlakových akcí a paniky“, ale na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace. Měla by se zaměřit i na vytvoření rozumných podmínek pro vzdělávání. „Roušky ve třídách jsou nesmysl,“ uvedla iniciativa v tiskové zprávě, v níž představila doporučení vládě.

Zatímco vládní scénáře hovoří o otevření škol v polovině května a možná i o odložení výuky až na začátek nového školního roku, podle iniciativy je třeba uvažovat o „rozumném, byť provizorním otevření“. Argumentují novou studií zveřejněnou v časopisu The Lancet, která zpochybňuje vliv uzavření škol na boj s nákazou novým koronavirem, ale i dopady, které má uzavření škol na rodiny a rodiče, kteří se nemohou věnovat své práci či podnikání a jsou tak v některých případech i v existenčním ohrožení.

Podle návrhu iniciativy také není nutné, aby všechny školy běžely za plného provozu. „Starší učitelé a učitelé s oslabenou imunitou (stejně jako žáci) mohou zůstat doma. Školy ale mohou poskytovat vzdělávání drtivé většině dětí, pro které není Covid-19 vážným rizikem, zejména těm, které žijí ve svízelných sociálních podmínkách,“ píše se v doporučení vládě.

Iniciativa vyzvala vládu, aby zveřejnila dostupná data o epidemii, na jejichž základě chce stanovit další scénáře možného vývoje nákazy i karanténních opatření. To se podle iniciativy týká i otázky otevření škol. „Je zcela zásadní, aby takové rozhodnutí padlo na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace proti viru SARS-CoV-2. Nikoliv na základě nátlakových akcí a paniky. Je třeba chránit životy lidí, kteří jsou primárně ohroženi infekcí, stejně jako dlouhodobé existenční podmínky těch občanů, kteří kvůli nouzovému stavu přišli o příjmy či jejich podstatnou část.“

Vláda by podle doporučení iniciativy mohla zvážit například i jakési školní provizorium, kdy by například starší učitelé či žáci s oslabenou imunitou mohli zůstat doma, zatímco většina dětí by mohla pokračovat ve výuce. Zvážit by vláda měla i podmínky, v nichž by se děti mohly do škol vrátit. „Podle všech dostupných expertních posudků je nesmyslné, aby děti seděly ve třídách v rouškách, neboť jejich funkčnost ve smyslu zamezení přenosu viru je nulová. Způsobí naopak problémy při vzdělávání a diskomfort. Děti by měly roušky používat ve vnějším prostoru,“ uvedla iniciativa.

Postoj iniciativy ke školství pomáhala formulovat sociální ekonomka Mariana Čapková. Uzavření škol podle ní přináší těžké a neřešitelné problémy dětem, které dlouhodobě žijí v nepříznivých podmínkách. „Karanténa tyto problémy, jako je netečnost, trvale napjaté vztahy, agresivita či násilí prohlubuje. Domácí vyučování navíc může být v dlouhodobé perspektivě náročné nejen pro rodiny, kde kvůli péči o dítě rodiče nemohou docházet do práce či k němu nemají dostatečné technické vybavení, ale také tam, kde rodiče pracují osm hodin denně z domova, a k tomu pečují třeba ještě o mladší sourozence. Představa, že takové děti budou následně testovány ze znalostí a standardně klasifikovány, je nerealistická. Uzavření škol přineslo řadu problémů, které se prohlubují a na jejichž postupné sanaci bude třeba následně citlivě a efektivně pracovat,” domnívá se Čapková.

Podle školského experta Boba Kartouze, který postoj iniciativy spoluvytváří, je třeba připustit postupnou imunizaci populace. „Podle epidemiologů není možné předpokládat potlačení Covid-19, musíme chtě nechtě připustit postupnou imunizaci populace. Je nutné tak učinit řízeným způsobem. K tomu ovšem musíme znát prozatímní stav rozšíření infekce, odhadnout imunitu v české populaci, ale také odhadnout efektivitu uzavření škol a pokusit se vytvořit scénář dalšího šíření. Pokud se ukazuje, že se během dalšího měsíce podaří dosáhnout potřebné míry imunizace, aniž by došlo k nezvladatelným situacím, je třeba uvažovat o otevření škol v zájmu žáků, rodičů i ekonomiky. Třeba s výjimkou pro ty učitele, kteří by mohli být ohroženi intenzivní expozicí v každodenním kontaktu s potenciálními nositeli viru a s možností pro rodiče rozhodnout, že jejich dítě do školy v tomto školním roce nepůjde,” napsal Kartouz.

KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma. Mezi členy patří mimo jiné analytička Týdeníku Echo Lenka Zlámalová, bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček nebo šéf státní Státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.