nový výzkum vědců

Převratný výzkum: Stres může změnit DNA spermií, tvrdí vědci

  -

Ilustrační foto: Shuttestock

nový výzkum vědců
Převratný výzkum: Stres může změnit DNA spermií, tvrdí vědci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Je známo, že zásadním faktorem pro správný vývoj nenarozeného dítěte je zdravotní a psychický stav matky. Pozor by si ale měli dát také nastávající otcové. Jejich nezdravý životní styl může mít závažné následky – stres, kterému jsou mnozí z nich vystaveni, může změnit DNA jejich spermatu. Děti takových mužů jsou vystaveny většímu riziku vzniku závažných duševních onemocnění. Na každoroční konferenci Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) to řekli vědci z univerzity v Marylandu.

Američtí vědci se zaměřili na vznik duševních chorob. Potvrdili známý fakt, že vznik těchto onemocnění má mnohdy přímou souvislost s životním stylem nemocného. Nyní se však ukazuje, že tyto problémy vznikají i na základě přenosu mezi generacemi. Výzkum, prováděný týmem Dr. Baleové na laboratorních myších ukázal souvislost mezi stresem muže a následné kvalitě jeho spermií. Informaci jako první zveřejnily britské servery.

Klíčovým faktorem jsou tři hormony – adrenalin, kortizol a noradrenalin. Ty lidské tělo vytvoří v případě stresové zátěže a podle nových zjištění mohou být odpovědné za procesy, vedoucí k destruktivním změnám genetického materiálu. Konkrétně jde o změny v tzv. microRNA, které následně degraduje sperma a změní jeho strukturu jeho DNA.

„Hyphotalmus, tedy část mozku, která určuje naši stresovou odezvu, reagovala jinak,“ řekla Tracy Baleová, vedoucí výzkumu. Tyto změny jsou jednou z příčin vzniku závažných duševních chorob, například deprese či posttraumatické stresové poruchy.

Dr. Baleová a její tým zdůraznili, že na mentální vývoj dítěte v prenatálním stadiu nemá vliv pouze stav matky, jak se doposud předpokládalo. Baleová se výzkumem tohoto problému zabývala i ve svém předchozím výzkumu. Na základě zkoumání placenty nenarozeného dítěte pojmenovala souvislost mezi pohlavím dítěte a možného vzniku duševní choroby.

pk , red

18. února 2018