Jako zdržování vidí ústavní právníci současný postoj prezidenta Miloše Zemana, který si každého kandidáta na ministra zve na osobní setkání. Situace, kdy se hlava státu chce osobně seznámit s budoucími členy vlády by byla v pořádku, pokud by se země nenecházela v nouzovém stavu a nejmenováním vlády tak byly odkládány důležité zákony. Právníci se pro Echo24 shodují, že prezident tímto představením vystoupil ze své pozice a v parlamentní republice mu tento krok nepřísluší.

Prezident Miloš Zeman si na schůzky zve každý den dva kandidáty, kteří mají zasednout ve vládě Petra Fialy. Ten je již designovaným předsedou vlády a tak se pouze čeká, než si hlava státu všechny budoucí ministry vyslechne. V současné době tak stále vládne Babišův kabinet spolu se sociálními demokraty, kteří již nemají v dolní komoře zastoupení téměř dva měsíce.

Koaliční Fialova vláda se vytvořila během doby, kdy prezident Miloš Zeman byl hospitalizovaný v nemocnici. Dohoda byla dávno hotová v době, kdy Zeman pověřil Fialu sestavením nové vlády. Osmého listopadu, tedy měsíc po volbách, byla podepsána koaliční smlouva ve složení ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů. Na svátek 28. listopadu pak Zeman jmenoval Fialu premiérem. Od té doby se tak čeká, kdy prezident udělá finální krok a jmenuje celou vládu.

K tomu se ovšem jen tak nemá. Schůzky s ministry totiž mají trvat do příštího pátku, takže se jmenování vlády minimálně na čtrnáct dní odkládá. Koaliční politici se tak upínají k datu 15. prosince, kdy by mohl Zeman učinit poslední krok. Podle ústavních právníků se jedná o zdržování, protože v ústavě se o žádné potřebě osobních setkání nemluví.

Ústavní právník Jan Wintr připomíná, že v minulosti bylo otázkou jednoho či maximálně pěti dnů, kdy od jmenování premiéra byla vláda jmenována celá. „Přijde mi, že se jedná o vykročení z nastavení jak funguje parlamentní republika. Prezidenti Václav Havel i Václav Klaus jmenovali vlády do tří či pěti dnů poté, co jmenovali předsedu vlády,“ řekl pro Echo24 Wintr.

Wintr také připomíná, že si dlouhodobě myslí, že takto jmenování vlády v parlamentní republice vypadat nemá. „Neslouží to ničemu užitečnému a navíc nyní stát potřebuje akceschopnou vládu, která by dokázala čelit pandemii. I s ohledem na to, že má výraznou většinu v Poslanecké sněmovně na případné úpravy zákonů. Myslím si, že je zcela nepochopitelné, že se nyní ztrácí čas minimálně čtrnáct dní tímto typem jednání. Nevidím pro to jediný rozumný účel,“ dodal Wintr.

Shoduje se tak s Janem Kyselou, který je vedoucím katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj se totiž jedná o nepochybné zdržování, neboť schůzky nejsou žádnou ústavní podmínkou či předpokladem ke jmenování. „Na zdržování lze hledět více způsoby. Tedy kolik času to skutečně zabere a v jakém stavu se stát nachází. Ve chvíli, kdy by to bylo tak, že se prezident chce setkat s ministry, které nezná dříve než před jmenovacím aktem, tak proti tomu nelze mít dozajista nic,“ řekl pro Echo24 Kysela.

Situace se ovšem mění, pokud se Česká republika nachází v jiném stavu než obvykle. „Uvážíme-li, že jsme ve specifické době pandemické, je vyhlášen nouzový stav a také speficické době politické, kdy volby dopadly v celku přesvědčivě a sestavování vlády netrvalo dlouho, tak se postoj prezidenta může jevit v nějaké době přijatelněji a ve složité době nepřijatelněji,“ řekl dále Kysela.

Ten také připomíná, že klíčem je role prezidenta, která je definována ústavou. „Pokud prezident republiky vychází z toho, že je pouze na něm, které z kandidátů jmenuje či nejmenuje, pak součástí jeho strategie je, že se s kandidáty schází a různě s nimi jedná. V minulosti si s podobnou myšlenkou hrál i Václav Klaus, který zjišťoval, jak kdo umí dobře anglicky. Podle mého soudu se jedná o situace, které prezidentu republiky nepřísluší, protože to není jeho vláda,“ dodal Kysela.

Zeman si kandidáty zve ve všední dny a dvě schůzky denně má naplánovány vždy dopoledne a odpoledne. Prvním hostem se stal kandidát na vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Dál pak následovat nominant na ministra kultury Martin Baxa (ODS), uchazeč o post ministra pro EU Mikuláš Bek, možný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), nominantka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS), nominant na ministra školství Petr Gazdík (STAN) či nominantka na ministryni živnotního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). V pátek má naplánovanou schůzku šéf lidovců a možný ministr práce Marian Jurečka.

Ani současní nominanti se proti Zemanovu postupu neohradili a nadále chodí na osobní schůzky do Lán. Ačkoli je celá vláda zdržována od jmenování, tak si někteří aktéři schůzek z jednání utahují. Před svým přijetím u Zemana publikovala Jana Černochová na sociální síti Twitter, že se připravuje na přijetí u hlavy státu. „Hm… tak tohle všechno se – cca do zítřejší 03:00 p.m. – rozebrat na součástky nikdy nenaučím. Nějaká rada trenéři? A co děláte v úterý večer vy, lidi?“ zeptala se Černochová.

Varování: Neberme se tolik moc vážně a zasmějme se občas i sami sobě 🙏🏻

Hm… tak tohle všechno se – cca do zítřejší 03:00 p.m. – rozebrat na součástky nikdy nenaučím. 🤷🏼‍♀️ Nějaká rada, trenéři? A co děláte v úterý večer vy, lidi? pic.twitter.com/irrQsmhEth

— Jana Černochová (@jana_cernochova) November 30, 2021

Nominantka na ministryni obrany tak narážela na to, že možní ministři jsou zřejmě u hlavy státu podrobováni otázkám ze svých resortů a jsou zkoušeni, zda jednotlivým ministerstvům rozumějí.