Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy, a to s účinností od 1. července. Uvedl, že její práci provází lidské i manažerské komplikace. Křečkovo vyjádření zaslala mluvčí kanceláře Markéta Bočková.

Ombudsman uvedl, že se rozhodl provést změnu v organizaci rozdělení agend veřejného ochránce práv, kdy s platností od 1. července přejdou agendy, které v minulosti svěřil své zástupkyni, opět pod jeho podpisové právo.

„Základním předpokladem úspěšné spolupráce je vůle a snaha všech zúčastněných se domluvit. A tuto vůli jsem bohužel ze strany paní zástupkyně necítil a necítím. Věcné diskuse nejen se mnou ale i v širším kolektivu právníků Kanceláře doprovází na její straně ostražitost a nedůvěra. V takové atmosféře pak spolupráce logicky stojí všechny zúčastněné značné úsilí,“ uvedl Křeček.

„Podle zkušeností mých kolegů i mých osobních provází práci paní zástupkyně v Kanceláři veřejného ochránce práv zřejmě podobné lidské i manažerské komplikace, o jakých se v minulosti mluvilo už v souvislosti s jejím předchozím působením na Úřadě vlády,“ uvedl ombudsman bez podrobností.

Mezi Křečkem, který se ombudsmanem stal v únoru roku 2020, a Šimůnkovou panovalo dlouhodobě napětí. Letos v březnu například Šimůnková uvedla, že naprosto nesouhlasí s některými Křečkovými názory. „No, budu-li upřímná, tak ta spolupráce je velmi komplikovaná, a to po celou dobu dvou a čtvrt roku, co tady jsem. Máme různé názory na mnoho věcí. Velmi rozdílné názory, a to je problém,“ uvedla Šimůnková v březnu pro Český rozhlas.

Už vloni v lednu odvolal Křeček Šimůnkovou kvůli vzájemnému sporu o novou koncepci romské integrace ze tří vládních lidskoprávních rad. Stalo se to poté, co Křeček ve svém stanovisku ke koncepci napsal, že Romové nečelí diskriminaci, ale problémy si způsobují sami svým chováním.

Zákon o veřejném ochránci práv stanoví, že ochránce může svého zástupce pověřit výkonem části své působnosti. Křeček uvedl, že ve snaze ustálit fungování instituce tuto možnost svěřit část agend zástupkyni nadále nevyužije.

„Stále samozřejmě zůstane mou zástupkyní ve smyslu zákona a bude mne zastupovat v době mé nepřítomnosti. Případně ji mohu pověřit řešením jednotlivých úkolů. Naše stěžovatele bych rád ujistil, že tato organizační změna se nijak nedotkne vyřizování jejich podnětů. Stejně tak budeme s kolegy na úrovni úřadů, ministerstev i vlády pokračovat v diskuzích o řešení systémových problémů nebo připomínkovat legislativní materiály,“ uvedl ombudsman.

Šimůnková se věnovala například lidsko-právní agendě, tedy třeba monitoringu úmluvy o právech zdravotně postižených lidí, či agendě lidí omezených na svobodě. Do funkce zástupkyně veřejného ochránce práv ji zvolila Sněmovna v listopadu 2019, tehdy byla veřejným ochráncem práv Anna Šabatová. Na postu Šimůnková nahradila Křečka. Křeček převzal úřad ombudsmana v únoru 2020. Veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně měli už dřív neshody. Týkaly se třeba přítomnosti otců u porodu či pobytu rodičů s dětmi v nemocnicích. Šimůnková také loni v lednu uvedla, že Křeček jí odvolal ze tří vládních rad, a to z rady pro lidská práva, pro záležitosti romské menšiny a pro rovnost žen a mužů, kvůli tomu, že kritizovala jeho připomínky k chystané vládní strategii romské integrace do roku 2030. Křeček tehdy uvedl, že svoji zástupkyni neodvolal, protože on je členem těchto rad ze zákona.