Kvůli návrhu na nový trestný čin maření spravedlnosti se v pátek ve sněmovně sešli poslanci, státní zástupci, soudci i advokáti. Kriminalizoval by předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Obhájci tvrdí, že nejsou domyšlené praktické důsledky, podle státních zástupců by to pomohlo v hledání spravedlnosti. Podle místopředsedy České advokátní komory Tomáše Sokola je problémem českého právního řádu zaplevelenost a návrh na nový trestný čin je nadbytečný, říká v rozhovoru pro Echo24. Návrh je součástí novely trestního zákona, rozhodnou o něm poslanci.

Jak diskuze ve sněmovně v pátek skončila? Dobrali jste se k nějaké shodě?

K návrhu se vyjadřovali soudci, státní zástupci, náměstek ministerstva spravedlnosti, který vysvětloval genezi toho návrhu, i my za advokátní komoru. Byli tam i poslanci. Jednalo se kromě jiného o tom, zda je ten nový trestný čin potřebný a zda je přijatelný v této verzi. Shoda je v tom, že pro nikoho to není naprosto nepřijatelné téma. Někdo tomu fandí víc a někdo méně. Ale všichni uznávají, že ochrana spravedlnosti před jednáním, které se norma pokouší postihnout, tedy padělání dokumentů používaných u soudu, by byla dobrá. Jedním z názorů je návrh zcela vyškrtnout z připravované novely. Další diskuze se týkala toho, zda podobný nástroj potřebujeme zrovna v podobně, v jaké s ní novela počítá. Z pohledu advokátní komory je návrh nadbytečný a může mít vedlejší účinky pro trestní i civilní řízení. Návrhem novely se nyní budou dál zabývat poslanci ústavně právního výboru.

Jak je běžné, aby se trestní zákoník rozšiřoval o nový trestný čin?

Od rekodifikace z roku 2009 je takových případů relativně málo.

Je to podle vás dobře?

Potkávám se na různých setkání se zástupci jednotlivých oblastí justice. Když na to dojde řeč, největším steskem je, že náš právní řád je zaplevelen. Že tam je spousta zbytečných norem, kterým lidé nerozumí. Pět let platný zákon je například desetkrát novelizován. Přitom říkáme, že neznalost neomlouvá. Na druhé straně je třeba, aby právní předpisy reflektovaly vývoj ve společnosti. Není možné rigidně zůstat u právního předpisu z roku 2008 či 2009. V případě navrhovaného trestného činu maření spravedlnosti jde ale o hypertrofii právního řádu. Tedy o vymýšlení právních předpisů tam, kde nejsou potřeba.

Když neznalost neomlouvá, je na místě otázka, jak na tom v Česku jsme se znalostí práv a zákonů?

Špatně, ale nevyčítal bych nám to. V normálním životě by měli být lidé zákony omezováni co nejméně. Že se nemá chodit na červenou a strkat ruku do cizí kapsy, lze naučit v mateřské škole.

Resort spravedlnosti zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti vysvětluje požadavky Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a Úmluvy OSN proti korupci. Vy jste zmiňoval, že nás k přijetí takového trestného činu nic nezavazuje. Jak to tedy je?

Nikdo po nás nikde nic takového nechce. To vyplývá z analýzy legislativního oddělení České advokátní komory. To je česká specialita, že se někde něco objeví a my to přetavíme v předpis, který je papežštější než papež.

Kritizujete i další navrhovanou novinku v trestním zákoníku, formulaci pro svádění ke spáchání trestného činu. Proč?

Konkrétně je to formulováno jako svádění ke spáchání trestného činu křivého obvinění, křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení. Co je svádění? A proč není trestný čin svádění například k vraždě? Navíc trestná činnost má svá stadia: návod, příprava, pokus a dokonaný trestný čin. Svádění je před přípravou i před návodem. Nechápu, proč důvodová zpráva k novele neuvádí, kolik případů v ČR za posledních 10 let by bylo možné kvalifikovat jako svádění k trestnému činu.

I trestný čin maření spravedlnosti, jenž postihuje třeba padělané směnky či smlouvy, považujete za nadbytečný.

Ano. Případů, kdy rozhodne soudní řízení jedna listina a ta listina je explicitně padělána, je naprosté minimum. Připomíná mi to boj se sprejery, který vyvrcholil v trestný čin sprejerství a který nikdo nepoužívá.