Očekávejte zdražení elektřiny, varují experti. Výdaje za skleníkové plyny na maximu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Hodnota emisních povolenek je na rekordním maximu. Cena se vyšplhala minulý týden už přes 57 eur a podle expertů mohou Češi očekávat mimo jiné výrazné zdražení elektřiny. Může za to mimo jiné i vývoj v Německu, podle nějž se ceny české elektřiny výrazně řídí. K nárůstu sice podle odborníků dojde postupně, bude to ale dříve, než se původně čekalo. Hrozit navíc může i propouštění, řekl pro Echo24 odborář Josef Středula.
Emisní povolenky jsou nástrojem, který si klade za cíl snížit emisi skleníkových plynů v Evropské unii. V současnosti se cena emisních povolenek Evropské unie pohybuje nad hranicí 57 eur (asi 1450 korun), což je zatím nejvyšší cena v historii. Jedná se o cenu za ekvivalent tuny oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší.
Ekonomický expert a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připomněl, že jen v letošním roce emisní povolenky EU zdražily o více než padesát procent. Podle německé banky Berenberg se do konce letošního roku budou povolenky prodávat za zhruba 110 eur. Problematické by podle Kovandy mohlo být i rozšíření okruhů, v němž jsou povolenky vyžadovány, třeba námořní doprava.
„Právě také v důsledku dramaticky zdražujících povolenek rapidně stoupá cena silové elektřiny, tedy elektřiny prodávané velkoobchodně. Od její ceny se odvíjí to, kolik za elektřiny platí běžné domácnosti. Kromě zdražujících emisních povolenek cenu elektřiny pro české domácnosti žene vzhůru také postupující uzavírání německých uhelných a jaderných elektráren,“ uvedl Kovanda. „Letos se v Německu odstavují další tři uhelné elektrárny. Elektřinu rovněž letos přestávají vyrábět tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů,“ dodal.
Sekundárně i propouštění, varuje Středula
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula pro Echo24 uvedl, že dopad zvýšení cen emisních povolenek na sebe nenechá dlouho čekat. „Dopad růstu cen emisních povolenek už je v tuto chvíli zřejmý, kvůli politice emisních povolenek budou základní ceny směřovat nahoru, zcela jistě už od prvního ledna příštího roku. O nějakých deset procent můžeme čekat nárůst cen leteckých energií, tímto způsobem poroste i cenová hladina elektřiny,“ řekl pro Echo24.
„Samozřejmě ještě záleží, jak jak se k tomu postaví i centrální banka a také jak se s tou situací vyrovnají i jednotlivé firmy. Třeba Sokolovská uhelná už kvůli zvyšujícím se cenám musela omezit provoz a některé zaměstnance propustit,“ dodal s tím, že propouštění může být dalším alarmujícím sekundárním dopadem navyšování cen za emise.
„Zdražování silové elektřiny v Německu se projevuje růstem její ceny v Česku, jelikož Česko je de facto součástí německé energetické soustavy. Takže ceny silové elektřiny v ČR vlastně „kopírují“ ty německé. Češi tak nesou náklady za německou čistou energii, ačkoli sami do očištění své elektřiny zdaleka tolik neinvestují,“ řekl Kovanda s tím, že zatímco v letošním prvním čtvrtletí byla obvyklá cena elektřiny kolem 1 500 až 1 600 korun za megawatthodinu, v nových cenících z letošního června není výjimkou cena přes 2 000 korun.
„Za problém považuji i to, že v České republice stále nemáme reálné studie dopadu toho takzvaného Green Dealu, ze kterých by se dalo normálně usuzovat. Absenci takových studií považujeme za velmi špatnou a dokonce nebezpečnou. K vidění bohužel takové studie v podstatě nejsou ani u Evropské komise. Pak je otázka, do jaké míry je racionální tímto směrem se vydat, aniž bych chtěl zpochybňovat snahy o ekologičtější fungování trhu, řekl Středula.
Ke zdražení podle odborníků může dojít průběžně, ačkoliv alespoň částečně se změna ceny projeví už v nejbližší době, možná už v řádu několika týdnů. Obecně lze ale dříve či později výraznější zdražení očekávat. Evropa byla dlouho v čele boje za snížení globálního oteplování. Kontinent má největší trh s emisními povolenkami, na němž se vybírají poplatky za znečišťování ovzduší od firem z různých oborů, jako jsou elektrárny, ocelárny či výrobci cementu. Ale i když v letošním roce stouply ceny povolenek na rekord, nízké zásoby plynu způsobily širší návrat ke spalování uhlí, nejšpinavějšího z fosilních paliv.
11 tisíc podniků na trhu s povolenkami
Emisní povolenky jsou nástrojem, který si klade za cíl snížit emisi skleníkových plynů v Evropské unii. Limit nebo strop pro vypuštění emisí je přidělen a nebo prodáván ústředním orgánem (obvykle vládou) podnikům v podobě takzvaných emisních povolení k vypouštění emisí, které představují právo vypouštět určitý objem určené znečišťující látky. Povolení (a případně i deriváty povolení) pak mohou být obchodovány na sekundárních trzích. V případě, že firma emisní kvótu překročí, musí si další emisní povolenku nakoupit na trhu. S povolenkami lze obchodovat na evropských energetických burzách.
Obchodování zahrnuje přes 11 000 podniků z energetiky, výroby oceli, železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklokeramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech.