Za vlády prvního kabinetu Andreje Babiše (ANO) skončili na svých funkcích tři vedoucí představitelé tuzemských bezpečnostních sborů, čtvrtý se odejít chystá a nad pátým visí otazník. Odešli po nátlaku, byli postaveni mimo funkci, nebo se sami rozhodli raději odejít. Opozice za to vládu kritizuje. ODS hovoří o personální politice, která otřásá bezpečnostním i zpravodajským aparátem Česka.

Šéf chybí Generální inspekci bezpečnostních sborů, z jejího čela po nátlaku premiéra Andreje Babiše odešel na konci dubna Michal Murín. Bez vedení je i civilní rozvědka (ÚZSI), jejíhož ředitele Jiřího Šaška postavil exministr vnitra a dnes ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) mimo funkci. Krok zdůvodnil snahou vyšetřit hospodaření tajné služby. Ke konci května pak odešel ředitel pražské policie Miloš Trojánek, který se přesunul na pozici krajského policejního ředitele na Vysočině. V minulosti se opakovaně zastal vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila proti zpochybňování jeho práce ze strany politiků včetně premiéra Babiše. Ten je v kauze trestně stíhaný pro podezření z dotačního podvodu.

Nejnovější změna v bezpečnostních sborech se týká Národní centrály organizovaného zločinu (NCOZ). Do civilu totiž na konci července odchází po třiceti letech u policie její šéf Michal Mazánek. „Mohu potvrdit, že jsme přijali žádost ředitele NCOZ Michala Mazánka o ukončení služebního poměru k 31. červenci,“ řekl mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Upozornil na to, že o možném Mazánkově odchodu se hovoří už delší dobu, a nejde tak o nepromyšlený krok. Hovoří se i o odchodu policejního prezidenta Tomáše Tuhého, který by měl zamířit na post velvyslance v Bratislavě.

Personální politiku vlády v demisi a bez důvěru v průběhu jejího trvání tvrdě kritizovala opozice. Svolala kvůli tomu v březnu mimořádnou schůzi sněmovny. Vládní poslanci ANO, ale také KSČM a SPD nicméně neschválili program a schůze se nekonala. Psali jsme o tom zde.

„Během existence první vlády Andreje Babiše bez důvěry došlo k bezprecedentním změnám na vedoucích pozicích bezpečnostních sborů,“ uvedl poslanec a místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Personální politika premiéra Babiše dle něj stále otřásá bezpečnostním a zpravodajským aparátem Česka, „mimo jiné s nepříjemnými dopady u našich zahraničních partnerů,“ dodal Žáček.

Šéfa hledá GIBS

Do výběrového řízení na pozici ředitele GIBS, která je od začátku května volná po odchodu Michala Murína, se přihlásilo 12 uchazečů. Nového ředitele vybírá odborná komise. O funkci se hlásí exposlanec za hnutí ANO Bohuslav Chalupa, Lenka Haderková, jež GIBS dočasně vede po Murínově odchodu, či šéf Okresního státního zastupitelství v Lounech Radim Dragoun.

Premiér Andrej Babiš musel na počátku června vyhlásit druhé kolo výběrového řízení, do prvního se totiž přihlásila pouze Haderková. Výběrová komise tehdy konstatovala, že podání jedné přihlášky v úvodním kole výběrového řízení nenaplnilo požadavky výběrového řízení.

K odchodu Murína vedly spory s premiérem. Podle inspekce Babiš na Murína opakovaně tlačil, aby ve vedení GIBS skončil. Na schůzkách premiér Murínovi podle inspekce řekl, že pokud ředitelské místo opustí do konce února, obejde se to „bez skandálu“. Babiš to popřel, ale následně začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení.

Činnost GIBS kromě Babiše kritizovali také státní zástupci, kteří mají výtky zejména k vzájemné spolupráci. Mluvili o pochybeních dlouhodobějšího charakteru, která se opakují, a o systémových problémech. Murín nakonec odešel z funkce sám. Předtím kvůli vyčerpání z dlouhodobého stresu skončil v nemocnici. Svůj odchod zdůvodnil tím, že pokud by zůstal ve funkci, mohlo by to vést ke zpochybňování výsledků práce GIBS.