Zproštěním Jaroslava Faltýnka a tří dalších obviněných postoupil případ Čapí hnízdo o další krok. Na jeho podstatě se nic nemění. Je možné se obávat, či s nadějí očekávat, že drazí právníci vysekají z případu všechny další obviněné v čele s premiérem Andrejem Babišem, ale tyto obavy a naděje jsou se značnou pravděpodobností zbytečné.

Případ Čapí hnízdo je totiž tak jednoduchý, jak jen může případ dotačního podvodu být. Proto také policie začala případ vyšetřovat jen na základě informací v rozsahu jednoho novinového článku. Jednoduchý příběh popisuje, jak se z koncernu Agrofert vyčlenila společnost Farma Čapí hnízdo s akciemi na doručitele, požádala o evropské dotace určené jen pro malé a střední firmy, a když je inkasovala, opět se pod křídla Agrofertu vrátila. Nic víc a nic méně.

Akcie na doručitele byly zajímavé tím, že jejich vlastníkem byl ten člověk, který je právě držel v ruce, anebo zamkl do svého psacího stolu. Bez policejní asistence tedy nemohl nikdo ověřit, kdo je skutečným majitelem akcií a podniku, který je vydal. Každého tedy napadne, že převodem akcií Farmy Čapí hnízdo se Agrofert či jeho majitel pokusili účelově zakrýt, že jim firma patří, aby se podvodně dostali k dotacím. Evropské dotace a akcie na doručitele tvoří dostatečně třaskavou směs, aby policie začala vyšetřovat. Na tomto faktu se už těžko něco změní.

Propojené osoby v utajení

Policisté učinili, co měli, a zeptali se v Agrofertu, komu koncern akcie Farmy Čapí hnízdo v roce 2008 prodal a od koho je o pět let později nazpátek koupil. Manažeři odpověděli a doložili podepsanými dokumenty, že firmu prodali rodinným příslušníkům Andreje Babiše a že od nich je pak také dostali zpátky.  To potvrdil i Babiš před dvěma lety při emotivním projevu ve sněmovně. Jeho výpověď nelze se stoprocentní jistotou ověřit, není však důvod nevěřit majiteli ani Agrofertu. S pravděpodobností hraničící s jistotou se dá říci, že během čerpání dotací patřilo Čapí hnízdo Babišově rodině.

Zároveň protikorupční agentura OLAF ukončila své vyšetřování verdiktem, že v případě Babišových blízkých, Babiše, a tedy i Agrofertu šlo o propojené osoby. Farma Čapí hnízdo tedy neměla nárok na dotaci. Ve své žádosti proto zamlčela některé informace, aby se na to nepřišlo. Ani tento verdikt není možné v dalším průběhu procesu zpochybnit.

V tuzemském právním řádu se takové chování může kvalifikovat jako podvod a poškození finančních zájmů Evropských společenství. Teď je na justičních orgánech, aby posoudily, jestli k těmto zločinům skutečně došlo. Vyšetřování a případný proces nemusí nutně skončit odsouzením účastníků dotačního byznysu na Benešovsku. Teoreticky je stále možné, že se někteří z obviněných k případu připletli omylem, případně že netušili, že vydáváním anonymních akcií, obchodováním s nimi a žádostí o padesátimilionovou dotaci vlastně porušují zákon. Bude ovšem mnohem složitější vysvětlit, že šlo jen o podivné nedorozumění, než prostě poslat případ s obviněním konkrétních osob soudci, ať rozhodne podle práva.

Sedm odmítnutých

Na faktickém stavu kauzy Čapí hnízdo mění zpráva o zproštění čtyř obviněných málo. Jde jen o marginální účastníky a jejich vyloučením se může případ jedině urychlit. Jaroslav Faltýnek, Zdeněk Kubiska a Jan Platil se zapletli jen tím, že podepsali smlouvu s Babišovými příbuznými na prodej podniku později přejmenovaného na Farmu Čapí hnízdo. Určitě neučinili nic zlého, pokud nevěděli, že tento krok měl posloužit k pozdějšímu obcházení dotačních pravidel. Luděk Kalivoda byl pouhým členem představenstva Farmy Čapí hnízdo v době, kdy žádala o dotaci, nemusel však znát detaily této žádosti. Obvinění se nezbavili předseda a místopředsedkyně představenstva Čapího hnízda, kteří tuto omluvu těžko mohou použít. Státní zástupce odmítl zprostit obvinění také Babišovy příbuzné, kterým farma patřila, a samotného Babiše, který údajně celou operaci organizoval. Případ se stal, vypořádán není. Po zproštění Faltýnka & spol. se justice zaměří na ty, co zbyli.