OMLUVA ZA OTROKÁŘSTVÍ

Britská centrální banka a anglikánská církev se omluvily za otrokářství

OMLUVA ZA OTROKÁŘSTVÍ
Britská centrální banka a anglikánská církev se omluvily za otrokářství

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zástupci britské centrální banky a anglikánské církve se v pátek omluvili za historickou roli svých institucí v obchodování s otroky. Fakt, že vysoce postavení duchovní profitovali z otrokářství i z jeho zrušení, označila církevní mluvčí za „zdroj hanby“, informoval zpravodajský web BBC. Debatu o minulosti v Británii vyvolala nedávná smrt amerického černocha George Floyda.

Britský list The Daily Telegraph zveřejnil ve středu článek, ve němž informoval o „britských firmách, které vydělávaly na otrokářství a jeho zákazu“. Uvedl mimo jiné, že z obchodování s otroky profitovala téměř stovka duchovních anglikánské církve včetně jednoho biskupa.

„Oceňujeme vedoucí roli, kterou duchovní a aktivní členové anglikánské církve sehráli na cestě ke zrušení otroctví, zároveň je ale pro nás zdrojem hanby, že jiní lidé z naší církve se do obchodování s otroky aktivně zapojili a profitovali z něj,“ uvedla v pátek mluvčí anglikánů, k nimž se hlásí asi 25 milionů lidí. „Otroctví a vykořisťování nemá v naší společnosti místo,“ dodala.

Z databáze londýnské univerzity UCL, z níž vycházel článek listu The Daily Telegraph, vyplývá, že se z obchodování s otroky profitovalo také nejméně jedenáct bývalých guvernérů britské centrální banky a šestnáct členů její bankovní rady.

„Není pochyb, že obchodování s otroky v 18. a 19 století je nepřijatelnou součástí anglické historie,“ uvedla mluvčí Bank of England. Zároveň zdůraznila, že jako instituce se banka přímo do obchodování nikdy nezapojila. Za roli svých bývalých guvernérů a dalších vysoce postavených představitelů se ale omluvila. Podle mluvčí nebude banka nadále ve svých prostorách vystavovat obrazy představitelů, kteří se do obchodování s otroky zapojili.

Už ve středu se za historické vazby na obchod s otroky omluvily také řetězec hospod Greene King, pojišťovací společnost Lloyd či banka Barclays.

Řada britských institucí a společností zbohatla nejen na přímých výnosech z otrocké práce, ale i na vládních kompenzacích, které dostaly po zrušení otroctví v roce 1833. Odškodné vláda totiž nevyplácela otrokům, ale otrokářům za „ztrátu lidského majetku“.

Debata o kolonialismu, rasismu a otrokářské minulosti se v Británii rozproudila v souvislosti s demonstracemi po smrti amerického černocha George Floyda, který na konci května zemřel v Minneapolisu při zatýkání bělošským policistou.

V anglickém Bristolu účastníci jednoho z protestů strhli sochu Edwarda Colstona, který zbohatl na obchodování s otroky. V Londýně následně odstranili pomník dalšího obchodníka s otroky Roberta Milligana. Jedna z kolejí Oxfordské univerzity se ve středu vyslovila pro odstranění sochy politika, podnikatele a kolonizátora Cecila Rhodese.

 

,

19. června 2020