Obchodníci s energiemi v minulých dnech a týdnech přestali přijímat nové zákazníky, kteří by si přechodem za lepším chtěli srazit účty za plyn a elektřinu. Smlouvu většinou podepíšou jen s tím, kdo kupříkladu žádá o přepis energií na své jméno. Lidé se tak mohou ocitnout v pasti vysokých cen a současně nemožnosti přejít k novému dodavateli. Jak však upozorňují všechny strany, zákazníci mají v takovém případě v zásadě smůlu – neexistuje totiž žádný nástroj, který by mohl obchodníky k podpisu smlouvy donutit.

Pokud někdo v minulých týdnech řešil možnost přechodu k jinému dodavateli energií, patrně narazil. Po polostátním ČEZu přestaly brát nové zákazníky také E.ON a Pražská plynárenská. Už předtím přestala přijímat i společnost Moravské naftové doly (MND). „Z důvodu současné situace na trhu s energiemi dočasně neumožňujeme přechod k E.ONu od jiných dodavatelů. Energie vám nabídneme jen v případě, že připojujete nové odběrné místo. Jakmile se ceny stabilizují, rádi vám připravíme novou nabídku,“ uvedl na svých stránkách kupříkladu E.ON.

Právo na energie

Pro zákazníky je to nemilá zpráva, která ovšem nemá řešení. „Lidé se těžko mohou domáhat uzavření smlouvy s někým. Pokud to obchodník s energií dělá selektivním způsobem a nepřijímá zákazníky, je to jeho svaté právo, obzvláště ve chvíli, kdy neví, jak má nastavit ceny, aby neprodělával,“ uvedl pro Echo24 advokát Jakub Havlíček z kanceláře Havlíček & Partners.

„Je to podobné jako když budete chtít koupit dům. Pokud někdo nechce prodat, tak ho neprodá. Žádné právo na energie bohužel není,“ dodal.

Naslouchat ombudsmanovi

Nepomohou ani příslušné úřady. „Energetický zákon nedává dodavatelům za povinnost přijímat nové zákazníky, s výjimkou specifických případů, kdy např. zajišťují režim dodavatele poslední instance,“ uvedl za Energetický regulační úřad (ERÚ) Michal Kebort. Podle něj by extrémní vychýlení cen bylo třeba případně řešit s vládou. Tiskový mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich pak doplnil, že energie nespadají do gesce ČOI.

Nejvíce tak může udělat kancelář ombudsmana, která v těchto případech nasměrovává zákazníky na vhodná místa. „Do vztahů mezi klienty a dodavateli energií veřejný ochránce práv ze zákona zasahovat nemůže, stejně tak nemůže prošetřovat dodavatele energií, protože jde o soukromé subjekty. Nemůže tak jejich postupy prověřit nebo jim nařídit, aby k věci přistupovali jinak,“ sdělila mluvčí Markéta Bočková.

„Běžnou náplní činnosti ochránce je působit k ochraně osob před případným nesprávným postupem úřadů. Problematice dodávek energií a jednání dodavatelů s jejich zákazníky se tak může věnovat pouze nepřímo, kdy může šetřit podněty upozorňující na postup Energetického regulačního úřadu při řešení podnětů/stížností zákazníků těchto subjektů,“ dodala s tím, že by lidi odkázala na portál Vašestížnosti, kde najdou více informací, anebo na stránky ministerstva práce a sociálních věcí, kde zase zjistí, zda mají nárok na státní příspěvek.