Policie, gardy, televize. EU rozšiřuje sankce za potlačování protestů v Íránu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti íránské občanky Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. EU nově zmrazí majetek a zakáže vstup několika představitelům íránských bezpečnostních složek včetně ministra vnitra Ahmada Vahídího. Írán podle sedmadvacítky nadále ve velkém uplatňuje nepřiměřenou sílu proti pokojným demonstrantům.
Nové sankce přijaté při jednání unijních ministrů zahraničních věcí míří proti 29 jednotlivcům a třem subjektům. Tisková zpráva specifikuje, že kromě Vahídího jde například o čtyři členy hlídky, která Amíníovou zatkla, regionální velitele policie a revolučních gard či státní televizi Press TV, která podle tiskové zprávy produkuje a vysílá nucená doznání lidí zadržených na protestech.
Postihy spadají pod unijní sankční režim týkající se porušování lidských práv v Íránu, který nově zahrnuje 126 jednotlivců a 11 organizací. Kvůli smrti 22leté Amíníové v policejní vazbě a represím proti demonstrantům EU již minulý měsíc uvalila restriktivní opatření na 11 íránských činitelů a čtyři instituce včetně takzvané mravnostní policie.
Právě mravnostní policie v polovině září Amíníovou zatkla, podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb, tedy šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Amíníová ve vazbě zemřela, což její rodina připisuje policejní brutalitě. Událost vyvolala v Íránu masové protesty a nepokoje, které stále pokračují.
„EU rázně odsuzuje nepřijatelné násilné tažení proti protestujícím,“ uvedl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Stojíme po boku íránského lidu a podporujeme jeho právo na poklidný protest a svobodné vyjadřování požadavků a názorů. Dnes zavádíme dodatečné sankce na ty, kdo nesou zodpovědnost za potlačování íránských protestů,“ dodal.
Sankce proti Teheránu se při dnešním jednání unijních ministrů skloňovaly i v souvislosti s íránskou vojenskou podporou Ruska. Na tu EU v říjnu reagovala zmrazením majetku třem lidem a jedné firmě, nyní se však diskutuje o zpřísnění postihů mimo jiné ve světle informací, že Teherán by kromě dronů mohl Rusku dodávat i balistické rakety.
Nové sankce dál podkopávají naděje na oživení smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015. Jednání mezi Íránem a Západem v poslední době nijak nepostupují a například francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedl, že aktuální revoluce v Íránu věci nepomáhá. „Nemyslím si, že existují nové návrhy, které by teď bylo možné učinit,“ uvedl v rozhlasovém rozhovoru.