Spory o jadernou energetiku skončily kompromisem, kvůli kterému bude Česká republika odkázána na jednotlivá rozhodnutí Evropské komise. Takový výsledek mají jednání mezi zástupci Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která řešila pravidla pro definici udržitelných investic. Jádro však zůstalo na půl cesty, kdy nespadá do kategorie čistých zdrojů, ale ani do tzv. špinavých zdrojů. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je to prohra Andreje Babiše a jeho vyjednávání, přestože se to premiér snažil prodat jako svůj úspěch.

Zástupci europarlamentu a Rady Evropské unie definitně schválili nová pravidla, která se týkají rozdělení druhů energie, kterých se budou týkat investice v souladu s dlouhodobými klimatickými cíli EU. Český premiér na summitu v Bruselu podle svých slov vystoupil sám s obhajobou jaderné energetiky, která je pro Českou republiku klíčová. Do výstupu se mu tak podařilo dát větu, že „některé státy využívají svou jadernou energetiku jako svůj mix“. To pak premiér považoval za svůj úspěch.

Europoslanec Alexandr Vondra, který zasedá ve výboru pro životní prostředí, to po jednání v minulém týdnu označil pro Echo24 jako nevýhru. V úterý pak dodal, že se jeho slova potvrdila finálním odsouhlasením pravidel, podle kterých není jádro ani čisté, ani špinavé. „Bojoval málo. Podle mě měl Babiš prosazovat to, aby ve výstupu byla věta, která by posouvala jádro do tzv. čisté kategorie,“ řekl v úterý pro Echo24 Vondra s tím, že věta o energetickém mixu ke zlepšení nepomohla.

Finální kompromis se tak podle europoslance promítne hlavně v tom, že se Česká republika a ostatní země s jádrem stanou závislé na rozhodování Evropské komise. Jasná definice jaderné energetiky totiž není, protože panuje obava, že by jaderné palivo mohlo znečistit životní prostředí. To je však při správném a odborném uložení minimální. Jádro tak zůstává v přechodné kategorii, kdy může být v budoucnu považováno za „zelené“, tedy čisté nebo naopak tzv. špinavé. Jakékoliv znevýhodnění jádra by pak mohlo ohrozit investiční financování a získání úvěrů a dluhopisů na plánovanou dostavbu Temelína a Dukovan.

Opačně vidí evropský výsledek ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). „Je to nekonečné slovíčkaření, já jsem osobně jednal s šéfem generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise, která mi potvrdila, že jádro je bezemisní zdroj. Slova čistě zelený apod. je už jen snaha ohnout vnímání bezemisní energetiky pouze směrem k obnovitelným zdrojům energie. Pro nás je jádro rozhodnutá cesta, obnovitelné zdroje pochopitelně rovněž, proto je dobře, že se premiérovi podařilo na Radě domluvit kompromisní variantu,“ řekl pro Echo24 Karel Havlíček.

Spolu s jádrem se do čistě zelených investic nevešel ani zemní plyn. Společně tak budou podrobeny kontrole, podle které nesmí způsobovat významné poškození enviromentálních cílů. To se týká například ochrany před znečištěním nebo podpory biodiverzity.

S kompromisem navíc nesouhlasí ostatní státy jako jsou Bulharsko, Polsko nebo Rumunsko. Může tak dojít k zablokování dohody a k dalšími vyjednáváním.

Uhlíková neutralita bude každého stát 60 tisíc korun

Plán na bezuhlíkovou Evropu po dobu dvaceti let bude v přepočtu na každého občana spolu s dětmi činit přes 60 tisíc korun. Podle premiéra Andreje Babiše totiž budou náklady na neutralitu dosahovat 675 miliard korun. „Chceme, aby to Evropská unie zohlednila v příštím rozpočtového období,“ řekl Babiš.

Částku se však v takové výši nepovede dosáhnout. V přepočtu na eura totiž částka dosáhne 25 miliard, Evropská unie přitom hodlá nabídnout ve speciálním fondu pouze 100 miliard pro všechny členské státy. „Naše ambice by měla být jednoznačná: přechod na nízkoemisní zdroje, a záměrně říkám nízkoemisní, protože nulaemisní je do roku 2050 nereálné. Z 37 procent energetických zdrojů z uhlí chce vláda ponechat čtvrtinu, tedy zhruba deset procent,“ uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).