ROZHOVOR

Imunolog Thon: Česko je covidový unikát, pokud se nebude testovat, ztratíme povědomí o situaci

ROZHOVOR
Imunolog Thon: Česko je covidový unikát, pokud se nebude testovat, ztratíme povědomí o situaci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Se svými spolupracovníky z centra RECETOX nedávno uveřejnil studii, podle níž se s koronavirem setkaly už desítky procent dospělých v České republice. I proto je imunolog Vojtěch Thon ve vztahu k nadcházejícímu podzimu optimistou. Tuzemsko si podle něj na přelomu roku prošlo natolik masivní vlnou nákazy, že z ní nyní může těžit a v kombinaci s očkováním následující měsíce zvládnout lépe než jiní. S testováním by se to nemělo přehánět, ale rušit by se nemělo, očkování není zcela spásné, říká v rozhovoru deníku Echo24.

V tento čas před rokem se situace už pomalu začínala lámat, přírůstky nakažených koronavirem přibývaly. Letos to prozatím vypadá o něco lépe. Lze to připisovat očkování, nebo nás čeká stejně náročný podzim jako vloni?

Tím, že na přelomu roku proběhla silná vlna covidu-19, vidíme, že došlo k velmi rychlému a dynamickému nárůstu protilátek, které ukazují na to, že naše populace se s nákazou setkala masivně. To je první linie obrany pro letošní podzim a k tomu máme rozběhlé očkování. Oba tyto faktory se nám mohou úročit do pozitivního průběhu letoška a dávají nám unikátnost České republiky oproti jiným zemím v Evropě. Už nyní máme odlišná data od okolí, na Západě už vidíme, že tam nákaza roste rychleji. Infekce sice bude sílit i u nás, ale nebude tak závažná právě z důvodu získané přirozené imunity, plus očkování.

Před několika dny jste publikovali studii s 30 tisíci dospělých lidí, podle níž byla koronaviru vystavena možná značná část dospělé populace České republiky. Co dalšího zásadního odhaluje?

Může pomoci u nás i v zahraničí. Rozvíjí se nám diagnostické prostředky. Nemáme už jen klinické pozorování, nemáme už jen rentgenové sledování plic, nemáme už jen vyšetření genetické informace PCR a antigenními testy právě v té dané chvíli. Pokud se vyšetření těmito testy provede později, nemusí se pozitivita u člověka zachytit, a přitom mohl být pozitivní.

Na základě našich poznatků jsme vytvořili možnost vyšetření specifických protilátek proti koronaviru a to by měl být mezinárodně další z markerů definice případu proběhlé SARS-CoV-2 infekce. Nyní víme s naprostou jistotou, že záchyt infekce PCR testem v populaci je vlastně daleko nižší. Imunologicky vytvořené nové testy stanovení protilátek ale zachytávají i tu minulost. Celá řada lidí ani netušila, že se s infekcí setkala a dokázala si vytvořit protilátky. A nyní se ukazuje s vědeckou precizností, že ke zvládnutí epidemie v ČR dochází v kombinaci jak přirozené infekce, tak očkování.

Ke třetí, respektive posilovací dávce. Odehrávají se v okolí takové slovní půtky epidemiologů. Roman Prymula věří v promořenost, předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek není jejím zastáncem. Jak to vidíte vy?

Tady je to individuální u každého člověka i s tím, zda už přišel do styku s infekcí. V naší populaci je nejdůležitější, že stále asi 400 tisíc seniorů, kteří trpí dalšími komorbiditami, nemá dosud ani první dávku. Ti jsou nejnáchylnější, protože se koronaviru báli a zůstávali v izolaci. Tam a u specifických případů oslabení imunitního systému, jako u lidí po transplantacích, je teď třeba napnout síly.

Takže třetí dávka není prioritou?

Třetí dávka obecně v individuálních případech smysl mít může, ale v naší populaci máme oproti jiným u některých správně i delší časový rozestup mezi první a druhou dávkou, což je dáno dobou, kdy chyběly vakcíny. Když vakcínu podáte, vytváří se imunitní paměť i na úrovni buněčné imunity, kde je potřeba časový interval delší než tři týdny. Pokud ho máte, posilovací dávka může vytvářet lepší imunitní odpověď. V případě Izraele nebo Spojených států, kteří zvolili rychlý přístup, to teď může být nevýhodou.

Stát plánoval od září zrušit proplácení testů, nakonec ale otočil. Mělo by se podle vás od testování pomalu upouštět a snažit se lidi přimět k vakcinaci?

Ani očkování, ani prodělaná infekce bohužel nezajistí, že by se člověk nemohl nakazit. Očkování vytváří systémovou imunitu, ale ten virus se přenáší přes sliznici. Zejména u delta varianty může být i naočkovaný v prvních dnech od nakažení přenašečem, po vakcinaci však virovou nálož rychleji likviduje. Vakcínou se nedosahuje takzvané sterilizační imunity, avšak dosahuje se zásadní ochrany člověka, aby neonemocněl těžce nebo dokonce neumíral. To je nejdůležitější. Nejsme schopni zcela zabránit přenosu. Pokud nebudete testovat, ztratíte informaci o tom, jak to vypadá v populaci. Testy jsou přídavné, zvládnou doplnit další informace, což je z našeho pohledu podstatné. Jinak bychom se jen domnívali.

Zase se to ale nesmí přehánět, protože testy představují zátěž pro lidi z hlediska toho, kolik toho kvůli nim musí podstoupit. K cirkulaci viru bude docházet, i když už budou chráněni očkováním. U celé řady virů je to běžné, každého také nevyšetřujete na přítomnost virů chřipky PCR testem. Čili je třeba přejít do vyváženého stavu a potom od toho postupně upouštět, ale ne tak, aby to zůstalo bez kontroly.

 

Jan Hrdlička