V Česku se opět propadl počet testů. Indikovaných je prý méně
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Česká republika v posledních dnech hlásí menší denní přírůstky nakažených covidem-19. Poměrně pozitivní výhled ale podle některých kritiků kazí skutečnost, že se zároveň testuje výrazně méně než v uplynulých týdnech. Z dat na webu ministerstva zdravotnictví vyplývá, že třeba v neděli klesl počet provedených testů o třetinu, v sobotu šlo o něco přes čtvrtinu. To podle resortu souvisí s menším počtem osob indikovaných k testování, řekl redakci Echo24.cz mluvčí Martin Novotný.
V pondělí v Česku přibylo 6047 případů koronaviru, což je zhruba o 3200 méně než před týdnem. Při srovnání přírůstků ve všedních dnech je to nejméně za čtyři týdny. Méně případů než v pondělí hygienici odhalili naposledy v neděli 18. října, nižší počet ve všedním dni byl naposledy v pondělí 12. října. Počet nově potvrzených případů ale souvisí s intenzitou testování.
Třeba v neděli bylo nejméně nových případů, ale i testů za čtyři týdny. V pondělí počet testovaných opět stoupl, laboratoře provedly téměř 30 tisíc testů. To je asi o 16 tisíc více než v neděli, ale stále o něco méně než minulé pondělí. Z grafů tak lze vysledovat, že počet provedených testů v porovnání s minulými týdny postupně klesá.
Některé novináře i politiky čísla z posledních dnů překvapila. Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer má sice radost ze snižujícího se počtu nakažených, který vzhledem k razanci a délce opatření odpovídá logice. Zároveň ale požaduje vysvětlení, co stojí za slábnoucí intenzitou testování na covid-19.
„A jde o velké poklesy: v neděli, mezi týdně, o třetinu, v sobotu o více než čtvrtinu a v pátek o necelou desetinu. Není vůbec pochyb, že chabé testování koncem léta a začátkem podzimu, má podíl na tisících tragédií – kdy covid některé připravil o život. Proto je zcela zásadní dnes slyšet pochopitelné, smysluplné argumenty, které výrazný pokles počtu denních testů vysvětlí,“ napsal europoslanec na sociální sítě.
Obecně může být tato skutečnost vysvětlena tím, že hygienické stanice jednoduše vydaly méně žádanek na test, k čemuž se přiklání i ministerstvo zdravotnictví. „Snížení počtu provedených testů v posledních dnech souvisí s menším počtem osob indikovaných k testování, tj. těch osob, které mají příznaky onemocnění nebo jsou kontaktem nakažené (pozitivně testované) osoby, a to i v návaznosti na zavedená protiepidemická opatření,“ řekl redakci Echo24.cz mluvčí resortu zdravotnictví Martin Novotný.
Blatný se chystá na rozvolňování, podle vědců je na to brzo
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (ANO) odmítl, že by se celkově začínalo méně testovat. „Není to první neděle, kdy bylo méně těch testů,“ uvedl Blatný. Procento pozitivních nálezů je stále podobné mezi 25 až 30 procenty, dodal. Je tedy pravděpodobné, že kdyby se udělalo v neděli testů víc, pozitivních nálezů by také přibylo. „Ale ve chvíli, kdy je víc lidí indikovaných z medicínského nebo epidemiologického důvodu, tak je testů víc. Že testů bude postupně ubývat, to bude taky jeden z parametrů dokazujících snižování nálože viru v populaci,“ uvedl.
Ministr věří, že v Česku pokračuje brzdění vlny nákazy, možná se brzdění dokonce daří zrychlovat. „Opakuji svůj apel, že dělat z toho příliš překotné závěry by nebylo moudré. Ale ukazuje se, že opatření přijatá před dvěma, třemi týdny se nějak projevila a není důvod je zpřísňovat. Musíme se připravit na to, jak je řízeně rozvolňovat,“ dodal.
Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) ale řekl novinářům, že vláda bude muset sněmovnu opět požádat o prodloužení nouzového stavu. Ta o tom nejspíše rozhodne ve čtvrtek 19. listopadu.
K rozvolňování se staví skepticky i epidemiologové. Například Petr Smejkal poukázal na to, že čísla z posledních dnů jsou stále vysoká, stejně jako riziko související s podílem pozitivních testů. „Ukazuje se, že nám stále velké množství případů uniká,“ řekl diskusi vědců Nadačního fondu Neuron. Problém rovněž vidí především ve stagnujících počtech testů a především nedostatečném trasování. „Pořád to neumíme podchytit,“ zdůraznil.
Podobně se k této otázce staví i další epidemiolog Rastislav Maďar. Uvedl, že vnímá především nutnost návratu dětí do škol, zejména pak z prvního stupně. Kdy však pro tento krok nastane vhodný okamžik, odhadnout nedokázal. Současné snižování počtu nově nakažených je podle něj výsledkem snížené mobility lidí a tento stav je podle něj nutné ještě po nějakou dobu zachovat. Po rozvolnění opatření očekává znovu nárůst případů nákazy, doporučoval by proto sestavení automatických mechanismů, které by na to reagovaly v rámci případných omezení.
Podíl pozitivních testů v posledních dnech klesl pod 30 procent, v pondělí se dostal na nejnižší hodnotu zhruba za měsíc, dosáhl 20,28 procenta. Stále ale rychle přibývá úmrtí s covidem-19, zvýšil se už na více než 5500. Hospitalizovaných bylo v úterý 7890, pacientů ve vážném stavu ubylo na 1131.