Česko ve středu pozastavilo příjem žádostí o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání a o dlouhodobá víza za účelem podnikání pro občany Vietnamu. Ve čtvrtek o tom v tiskové zprávě informovalo ministerstvo zahraničí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který je pověřen i řízením ministerstva zahraničí, jsou důvodem pro tento krok přetížení české ambasády v Hanoji i bezpečnostní rizika.

„Důvodem pro přijetí tohoto opatření je dlouhodobě vysoký počet těchto žádostí na českém zastupitelském úřadu v Hanoji a jeho kapacitní přetížení a zároveň rizika, která mimo jiné projednala Bezpečnostní rada státu,“ uvedl Hamáček. Podle ministerstva zahraničí je v současnosti pro české zastoupení ve Vietnamu priorita příjem žádostí o pobyt za účelem spojování rodin.

O bezpečnostních rizicích v souvislosti s vízy pro Vietnamce mluvil na konci června ve Sněmovně i bývalý ministr zahraničí a předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD). Uvedl tehdy, že ve Vietnamu je špatná situace s vydáváním víz do Česka a že se věcí zabývala i Bezpečnostní rada státu. Z Vietnamu se podle něj stalo bezpečnostní riziko prvního řádu. „Vietnam je prostě organizovaný zločin. Já když jsem byl v Hanoji a v Saigonu, tak se mi Vietnamci omlouvali, normální Vietnamci, že nám prostě takovýmto způsobem posílají takovýto rozsah zločinu do České republiky,“ řekl ve výboru.

Zaorálek také uvedl, že hlavním problémem mezi Českem a Německem je výroba pervitinu a čínské nebo vietnamské gangy, které ho vyrábějí. „Škody způsobené České republice jsou takového rozsahu, to byly desítky miliard, to si pamatuji, že i (bývalý ministr financí a nynější premiér) Andrej Babiš (ANO) byl šokovaný, když viděl ty sumy, jaké ztráty to jsou pro Českou republiku,“ řekl Zaorálek.

Vietnamská ambasáda se proti Zaorálkovým slovům na začátku července ohradila, ministerstvo zahraničí v reakci na to ujistilo vietnamské diplomaty, že Zaorálkova slova neodrážejí oficiální pozici Česka.

V souvislosti s pozastavením příjmu žádostí o pracovní víza pro občany Vietnamu ministerstvo zahraničí připomnělo, že požadavky zaměstnavatelů na zajištění pracovních sil ze zahraničí se nyní pokrývají prostřednictvím zaměstnaneckých karet pro občany Ukrajiny, Mongolska, Filipín a Srbska. „Celkem se jedná o udělení 24.000 zaměstnaneckých karet v roce 2018,“ uvedlo ministerstvo.