Zabila Alberta Camuse KGB? Vychází kniha, která staví na deníku českého spisovatele
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Za příčinu smrti francouzského spisovatele Alberta Camuse je všeobecně považována autonehoda. Italský publicista Giovanni Catelli v roce 2011 napsal, že slavného nobelistu pro jeho antikomunistické postoje zavraždila sovětská KGB. Jako zdroj mu posloužily poznámky v deníku českého spisovatele, básníka a překladatele Jana Zábrany. A Catelli svou teorii dále rozvíjí ve své právě vydané knize Camusova smrt (The Death of Camus), píše deník Guardian.
Camus zemřel 4. ledna 1960 v 46 letech, když jeho vydavatel Michel Gallimard ztratil kontrolu nad svým autem a narazil do stromu. „Nehodu měla zavinit prasklá pneumatika nebo poškozená náprava; odborníci byli zaskočeni, že se to přihodilo na rovném úseku široké široké s nízkou hustotou dopravy,“ napsal Herbert Lottman v roce 1978 v Camusově biografii.
„Od člověka, který leccos ví, má odkud, jsem slyšel prapodivnou věc. Tvrdí, že autohavárie, při níž v roce 1960 zahynul Albert Camus, byla naaranžována sovětskou rozvědkou. Poškodili prý pneumatiku vozu – technickým zařízením, které ji ve vysoké rychlosti prořízlo či protrhlo. Příkaz k likvidační akci prý dal osobně ministr vnitra Šepilov jako odplatu za článek ve France-Tireuru (z března 1957), ve kterém Camus v souvislosti s maďarskými událostmi zaútočil jmenovitě a přímo na něho. Tři roky prý trvalo, než se rozvědce podařilo úkol splnit. Ale nakonec se jí to podařilo tak dokonale, že svět dodnes žije v domnění, že Camus zemřel při banální autonehodě, jaká může potkat každého. Odmítl mi říct, jak se k téhle informaci dostal, tvrdil ale, že je naprosto zaručená, že ví s naprostou jistotou a bez jakýchkoli pochyb, že to bylo právě takhle, že Camuse mají na svědomí oni.“
Catelli na základě jedné Zábranovy poznámky z roku 1980 tvrdí, že ví, co se přihodilo. Český spisovatel, který přežíval v nelibosti československého vládnoucího režimu, si pro sebe napsal, že „dobře informovaný muž s kontakty“ mu pověděl, že to bylo dílo KGB. „Poškodili prý pneumatiku vozu – technickým zařízením, které ji ve vysoké rychlosti prořízlo či protrhlo.“ Mělo to být na příkaz ministra zahraničí Dmitrije Šepilova. „Tři roky prý trvalo, než se rozvědce podařilo úkol splnit. Ale nakonec se jí to podařilo tak dokonale, že svět dodnes žije v domnění, že Camus zemřel při banální autonehodě, jaká může potkat každého,“ píše Zábrana s tím, že muž mu odmítl prozradit zdroj svých informací.
Camus upadl u Sovětů v nemilost tím, že veřejně podpořil maďarské povstání v roce 1956. O rok později se k tomu veřejně zastal nepohodlného ruského spisovatele Borise Pasternaka.
Catelli se svou tezí vystoupil již v roce 2011. Nyní ji dál rozpracoval do knihy. Vyzpovídal přitom řadu aktérů včetně vdovy po českém spisovateli Zábranovi Marii. V publikaci tvrdí, že Camusovy postoje poškozovaly francouzsko-sovětské vztahy a že obě strany by z autorovy smrti těžily.
Ne všichni jsou však o jeho verzi přesvědčeni. Camusova dcera Catherine zakázala nakladatelství Gallimard citovat z díla jejího otce, kniha nicméně v několika zemích Evropy vyšla a jedná se i o překladu do angličtiny. Na stranu rodiny se pak přidal třeba profesor literatury z univerzity v Camridge Alison Finch.
Ten zpochybňuje důvěryhodnost těch, kteří teorii o vraždě zastávají. Skepsi vyjádřil také k francouzskému přičinění. „To by znamenalo, že zabití bylo schváleno na těch nejvyšších politických úrovních a možná i de Gaullem. To mi připadá nemožné. De Gaulle, sám skvělý spisovatel, francouzské intelektuály velmi respektoval, a to včetně těch, s nimiž nesouhlasil,“ prohlásil pro The Guardian.