Visegrádská skupina po vstupu do Evropské unie v roce 2004 ztratila jasný společný cíl. Radikální proekologický obrat EU a unijní fond obnovy evropských ekonomik po pandemii jsou příležitostí k vytvoření jednotné zeleně-konzervativní ekonomické agendy V4.

Hospodářské koalice, často s pompou vyhlašované, bohužel často zpřetrhávaly úzce chápané národní zájmy. Jako lakmusový papírek takovýchto vazeb může posloužit energetika.

Když v červnu 2016 země V4 v dopise Evropské komisi vyjádřily svůj nesouhlas s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, zdálo se, že v této záležitosti je zřetelná soudržnost. V Polsku je ruský projekt definován jako hrozba pro bezpečnost státu, zvyšující závislost celého regionu na ruských surovinách. Nakonec se však opětovně ukázalo, že pozice V4 má k názorové jednotě daleko. Vidina zvýšeného tranzitu paliva přes území Česka a Slovenska snížila motivaci těchto států k jednoznačnému nesouhlasu. Také Maďarsko mělo daleko k agresivní rétorice vůči svému hospodářskému partnerovi.

Nicméně rozdílnosti ve vnímání geopolitiky by neměly odrazovat představitele V4 od společných projektů tam, kde své národní zájmy chápou podobně. I v tomto odvětví ekonomiky lze nalézt shodu zájmů: souhlas s využíváním atomové energie v rámci EU a aspoň dočasný souhlas s využitím zemního plynu v energetice.

Evropská komise hledí s nevolí na zemní plyn, dokonce i kdyby měl být pouze přechodným palivem na cestě ke klimatické neutralitě. Také jaderná energetika je na černé listině – prioritou unijní energetické strategie se staly obnovitelné zdroje energie. Radikální vize Evropské komise je v protikladu s výjimečně jednotnou perspektivou V4: členské státy by měly být nezávislejší v plánovaní svých národních energetických mixů, které dlouhodobě povedou k dosažení klimatických cílů a jejichž náklady nepřekročí úroveň přijatelnou pro občany.

Vlády zemí V4 se chtějí vydat cestou transformace, která využívá jadernou energetiku. V Polsku vznikne do roku 2033 první jaderný blok (1-1,6 GW) a výhledově dalších pět. V Maďarsku je 50 % elektrické energie vyráběno z jádra a další posilování tohoto sektoru je v plánu. Rovněž Česko a Slovensko plánují navýšit výkon svých jaderných elektráren.

Také zemní plyn má být významným prvkem v odpovědné energetické transformaci Visegrádské skupiny. Příští rok Polsko dokončí stavbu plynovodu Baltic Pipe z norských ložisek a plánuje rozšíření přístavu ve Svinoústí, aby mohlo přijímat více zkapalněného zemního plynu LNG. V plánu je také zvýšení kapacity plynovodního propojení Polsko–Slovensko a Polsko–Česko. Maďarsko se vzhledem k vazbám na Rusko rovněž dívá na zemní plyn pozitivně.

Výměnou za souhlas Bruselu s pozvolnější energetickou transformací by se měly státy V4 pustit do ambiciózních zelených reforem v jiných odvětvích. Ty jsou o to reálnější, že je lze financovat z unijního fondu obnovy evropské ekonomiky, z něhož Polsko dostane v grantech přibližně 23 miliard eur, Česko sedm, Slovensko a Maďarsko po šesti miliardách eur. Ačkoli tyto prostředky mají být minimálně z 37 % využity na zelené investice, mohla by V4 ve společném stanovisku navrhnout vyšší podíl výdajů z plánu obnovy na boj s klimatickými změnami.

Zvlášť rozšiřování elektromobility by mohlo být cílem, na nějž by se tyto prostředky daly vynaložit. Automobilový průmysl V4 v roce 2017 představoval 18 % aut vyrobených v EU. To je potenciál, který by při odpovídajícím financování inovací a komplementárním působení států mohl dovolit další rozvoj Visegrádu. Také realizace léta požadované vysokorychlostní železnice spojující hlavní města zemí V4 by vyhovovala vizi EU, jíž je odklon od vysokoemisní letecké dopravy.

Visegrádská skupina má před sebou velké výzvy ekonomické transformace. Zelený konzervatismus, zahrnující společné rozšiřování jaderného sektoru, boj na evropském fóru o dočasný souhlas s využitím zemního plynu v energetice a ambiciózní proekologické hospodářské projekty jsou šancí pro dávno očekávanou společnou hospodářskou agendu.

Autor je ekonomický expert think-tanku Klub Jagielloński (www.klubjagiellonski.pl ).