Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij sdělil prezidentu Miloši Zemanovi, že se Moskva drží stanoviska obsaženého v česko-ruské smlouvě o přátelských vztazích z roku 1993. Řekl to po vzájemné schůzce na Pražském hradě novinářům. Dokument odsuzuje okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 i následný pobyt sovětských vojsk na československém území.

Zeman Zmejevského přijal kvůli návrhu ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány. Český prezident návrh označil za drzou provokaci. Velvyslanci důrazně sdělil, že v případě přijetí zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vzájemné vztahy, napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

2/2 Prezident republiky označil připravovaný zákon o veteránech z roku 1968 za drzou provokaci České republiky i jeho osobně. Důrazně sdělil velvyslanci Ruské federace, že v případě přijetí tohoto zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vztahy mezi RF a ČR.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 13. června 2019

Zmejevskij novinářům po zhruba třičtvrtěhodinové schůzce se Zemanem řekl, že s českým prezidentem probíral široký okruh témat. Blíže se věnoval pouze záležitosti s kontroverzním návrhem ruského zákona. Podle něj z ruské strany platí postoj obsažený v dohodě z roku 1993 a Moskva nehodlá na tomto stanovisku nic měnit. Připomněl, že k dohodě se přihlásil v roce 2006 i ruský prezident Vladimir Putin.

Podle smlouvy z roku 1993 mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné. Čeští politici už upozorňovali na to, že by ruský zákon považovali za porušení smlouvy.

Zeman se už dříve proti ruskému návrhu ohradil, ve čtvrtek své výhrady sdělil i Zmejevskému. „Prezident vyjádřil velmi pregnantně svůj názor. Jde nejenom o urážku České republiky, ale pan prezident to bere i jako věc osobní urážky, protože právě okupace v roce 1968 měla na jeho profesní a osobní život velmi negativní dopad,“ řekl novinářům Ovčáček.

Návrh zákona kritizovali i česká Sněmovna a Senát, ministerstvo zahraničí a zástupci Slovenska. Čeští poslanci označili návrh některých ruských politiků za „odporný pokus legitimizovat okupaci“, který může poškodit vztahy mezi Českem a Ruskem. Horní komora vyzvala v usnesení nejvyšší české ústavní činitele ke společnému nesouhlasnému prohlášení.

Vojska států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Okupace si vyžádala životy desítek lidí. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov návrh označil za individuální iniciativu jednoho poslance. Rusko podle ministra zahraničí nemění postoj k vojenské okupaci někdejšího Československa z roku 1968.