Premiér Andrej Babiš před časem řekl, že chce řešit lichvu a inspirací mu je Slovensko. To před čtyřmi lety sáhlo k regulaci úroků a poplatků, za které půjčují nebankovní instituce. Zainteresované ministry Babiš požádal, aby přišli s návrhem řešení. Resorty, kterých se to týká, ale žádnou analýzu, návrh řešení ani jiný krok zatím nepodnikly. Zastropení ceny půjček ani není správné řešení, upozorňují odborníci.

„Chci řešit lichvu. V Česku si lidé často půjčují za šílené sazby někdy v řádu stovek procent. Na Slovensku takovou regulaci mají. Řešit to chceme přes nějak stanovené koeficienty,“ řekl v únoru premiér Andrej Babiš Lidovým novinám. Nic konkrétního se ale neděje. Premiér Babiš na dotaz deníku Echo24, zda k řešení lichvy podnikl nějaké kroky, neodpověděl.

Téma vysokých úroků a RPSN (roční procentní sazba nákladů) u půjček ožilo, když vedení ANO a Andrej Babiš vyslali do boje o pražský magistrát podnikatele Petra Stuchlíka. Ten do konce července vlastnil 24 procent ve firmě Fair Credit, která poskytuje kontroverzní krátkodobé půjčky za vysoké úroky. Po mediální kritice svůj podíl prodal. Více píšeme zde.

Babiš Lidovým novinám v únoru řekl, že požádal ministry, jejichž resortů se spotřebitelské úvěry týkají, aby se problematikou zabývali. „Požádal jsem ministry, kterých se tato problematika týká, aby přišli s návrhem, kdy by lidé neplatili takto nehorázně vysoké úroky,“ dodal Babiš.

Deník Echo24 se s dotazem, zda se otázkou regulování cen půjček zabývají, obrátil na resorty vnitra, financí a spravedlnosti. Žádný z nich ale konkrétní výsledky nehlásí.

Ministerstvo spravedlnosti odkázalo na ministerstvo financí s tím, že zákon o spotřebitelském úvěru a celá problematika spadá do jeho gesce. Ministerstvo financí pouze univerzálně sdělilo, že danou oblast sleduje a analyzuje průběžně. „Odborná jednání v této věci stále probíhají a žádné rozhodnutí dosud učiněno nebylo,“ řekl za resort financí pro Echo24 Filip Běhal. Konkrétní nebylo ani ministerstvo vnitra. Téma regulace ceny půjček se nedostalo ani do prezentace výsledků první Babišovy vlády, v níž kabinet informoval o zrealizovaných i realizovaných novinkách. Prozatím tak zůstalo pouze u slibu.

Proti zastropení cen půjček v Česku se staví vedoucí programu kariérního a pracovního poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle, který se tématu dluhových pastí dlouhodobě věnuje. Dopady regulace ceny půjček se dle něj liší s ohledem na strukturu chudých. „V zemích, kde mezi chudými dominuje islámské náboženství, jsou negativní dopady nižší, jelikož regulace nevyvolává silný prohibitivní efekt a nárůst lichvářských půjček, protože lichva je v islámu těžký hřích,“ řekl Hůle pro Echo24.

„Naopak v zemích, kde chudí nejsou silně věřící, jako je případ Česka, ale i Slovenska a většiny balkánských zemí, vede regulace k enormnímu nárůstu lichvy, což naposledy ukázalo Slovensko, kde ukončily postupně činnost všechny nebankovní společnosti a těm, kterým nepůjčí banka, tak zbývají pouze lichváři. Stát přitom není schopen efektivně potírat lichvu jako trestný čin,“ dodal Hůle.