Velikonoce jsou tradičně spojeny se dvěma státními svátky. Zákon omezující prodejní dobu pamatuje pouze na jeden svátek v pondělí. Původní myšlenka regulace se měla vztahovat na křesťanské svátky. Absurditou zůstává, že nedělní Hod Boží, který je vrcholem velikonočních svátků, dovoluje zákazníkům nakupovat bez omezení.

Zmatený zákon regulující prodejní dobu obchodů nejlépe ilustrují velikonoční svátky. Velký pátek je pro křesťany jedním z nejvýznamnějších svátků v roce, přesto si zákazníci mohou kdykoliv nakoupit. Podobně jsou provozovny otevřené i na nedělní Hod Boží. Regulace pak dopadá na Velikonoční pondělí před pracovním týdnem.

Původní záměr poslanců byl prosadit omezení prodejní doby na křesťanské svátky. Proto zákon nepamatuje na Svátek práce či Den slovanských věrozvěstů. Ve sněmovně se proto objevila novela zákona, která by zakazovala otevření obchodů na všechny státní svátky. Proti tomu se postavila část poslanců, kteří naopak protlačili vyjmutí velkoobchodů z novely.

Lidovci, kteří stáli za návrhem uzavření obchodů, se však nápadu s regulací nevzdávají. „Jsem přesvědčen, že tato regulace je prospěšná. Prodavačky a prodavači ji chtějí a lidem nevadí. To, jak to dopadlo ve sněmovně, je dokladem salámové metody. To, co nejvíc všichni kritizují, že se regulace některých svátků týká a jiných ne, předkladatelé z hnutí ANO a ODS vůbec neřešili. Nepodpořili ani ty pozměňovací návrhy, které by tento chaos mohly ukončit. Probereme situaci na klubu a uvidíme co se dá dělat,“ řekl pro Echo24 jeden z předkladatelů novely omezující otvírací dobu obchodů Jiří Mihola (KDU-ČSL).

Podle lidoveckého poslance půjde zákonodárcům pouze o státní svátky. „Žádná neděle nebyla a není v plánu, ani Hod Boží velikonoční. Řeším výhradně státní svátky, ty se týkají všech,“ řekl dříve Jiří Mihola.

Regulaci u velkých obchodů řešil v březnu i Ústavní soud. Na něj se obrátila skupina senátorů a požadovala zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Ústavní soudci se však postavili na stranu zaměstnanců a odborů. Podle nich je právo pracovníků v tomto odvětví připomínat si svátky v rodinném kruhu.

Regulace prodejní doby o svátcích podle soudu může posilovat sociální a rodinnou soudržnost tím, že pevně vymezuje alespoň některé dny jako volné. Umožňuje zaměstnancům v pracovním poměru připomenout si některé svátky, které jsou pevnou součástí české kulturní a duchovní tradice. Ostatním připomíná, že je vhodné vynechat některé dny nákupní shon a věnovat se jiným činnostem, třeba i duchovněji zaměřeným.

Proti však stále stojí část poslanců z řad TOP 09, hnutí ANO a ODS. „Zákon naopak vytváří nerovnost mezi různými skupinami podnikatelů i zaměstnanců, přičemž tato nerovnost nemá žádné racionální jádro,“ stálo v důvodové zprávě novely zákona, která měla zrušit regulační zákon. Praxe podle předkladatelů naopak ukázala, že mnoho zaměstnavatelů využívá zákazu prodeje k různým inventurám, takže zaměstnanci musí i přes zákaz prodeje strávit státní svátek v zaměstnání.

Strana TOP 09 chtěla také navrhnout zrušení zákona o regulaci prodejní doby prostřednictvím novely Patrika Nachera. Sněmovna v loňském lednu navíc zamítla návrh ODS na zrušení zákona o prodejní době. Za zachování zákona o prodejní době hlasovalo tenkrát 101 poslanců hlavně z klubů ANO, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, přidali se i někteří Piráti.