Plošné testy na koronavirus zdarma, které vláda těsně před volbami prodloužila, stály jen za první pololetí tohoto roku zdravotní pojišťovny několik miliard. Kabinet sice jejich hrazení od září zrušil, po týdnu však náhle otočil a rozhodl se je hradit i v dalších týdnech. Zatímco politická opozice hovoří o předvolebním populismu, některé pojišťovny upozorňují, že dlouhodobě není udržitelné testy plošně hradit.

Otočku premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje opozice, které vadí, že vláda před týdnem oznámila, že přestanou zdravotní pojišťovny testy od září hradit. Na pondělním jednání vlády však byla znovu navrácena možnost nechat si provést měsíčně dva PCR a čtyři antigenní testy zdarma.

Obě opoziční koalice nejsou proti prodloužení bezplatných testu, kritizují však chaotičnost a rychlé změny postoje vlády. „Chaos je standardní metoda vlády. Co platí v pondělí, neplatí v pátek. To je očividné, v září loňského roku to bylo úplně stejné,“ nelíbí se předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 Vlastimilu Válkovi. „Jen doufám, že tyto změny plánů nebudou mít tak fatální následky jako loni na podzim,“ říká poslanec.

Podle Válka jde o předvolební populismus. „Bezesporu. Zřejmě ty ohlasy na to, že si za to testování budou lidé platit, vytvořilo řadu velmi negativních reakcí, které marketéři premiéra vnímali,“ míní Válek.

Náhlou otočku kritizoval také Ondřej Dostál, který je expertem na zdravotnictví a potenciálním kandidátem na ministra za Piráty. „Změna. Testy budou zdarma. Andrej, slunce naše jasné, to dnes Adamovi vysvětlil. Sice o tom už rozhodla vláda, ale to je jedno, stafáži z ČSSD to pošlou kurýrem na vědomí. Sdílejte, než to zakážou. Nebo než to zase změní,“ uvedl Dostál směrem k rozhodnutí proplácet testy i před volbami.

Vláda naopak změnu rozhodnutí zdůvodnila tím, že se zhoršila epidemická situace v západní Evropě. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by bylo rizikem, pokud by poklesly testovací kapacity. Vojtěch také uvedl, že věc konzultoval o víkendu s odborníky a ti se pro odložení zpoplatnění také vyjádřili. Vojtěch tvrdí, že nejde o politické rozhodnutí.

Dlouhodobě neudržitelné

Nejvíce za testování utratila největší tuzemská pojišťovna VZP, která na tento účel vynaložila od začátku do května tohoto roku přes čtyři miliardy korun. Testy se navíc daří hradit za cenu toho, že stát musel výrazně navýšit úhrady za státní pojištěnce, kterými jsou například studenti nebo senioři. Od června 2020 vláda zvýšila tuto platbu o 500, od ledna 2021 o dalších 200 korun, což pro systém veřejného zdravotního pojištění znamenalo 70 miliard korun.

„Díky tomuto kroku a díky mobilizaci rezerv pojišťoven je české zdravotnictví finančně stabilní a všechny segmenty poskytovatelů mohou pracovat v určité míře jistoty, takže mohou poskytovat své služby bez ohrožení jejích úhrad,“ sdělila deníku Echo24 tisková mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Naopak menší zdravotní pojišťovna RBP poukazuje na finanční náročnost covidových testů. „V dlouhodobém horizontu je plošné financování testování na covid-19 z veřejného zdravotního pojištění neudržitelné,“ upozorňuje její mluvčí Ivo Čelechovský.

„Například proto, že současný měsíční nárok každého pojištěnce na bezplatné testování v četnosti 2 PCR a 4 antigenní testy (za ceny od 1. 7. 2021) představuje pro systém veřejného zdravotního pojištění při plném využití nároku výdaj ve výši 2 430 korun za měsíc. Průměrný příjem veřejného zdravotního pojištění přepočtený na jednoho občana, ale aktuálně činí 2 900 korun měsíčně. Z toho je patrné, jaký je poměr výdajů na testování za covid-19 při plošném nároku pojištěnců k příjmům veřejného zdravotního pojištění a k hrazení běžných necovidových výdajů,“ naznačuje mluvčí, že mohou chybět peněžní prostředky k hrazení běžné péče. RBP navrhuje, aby nyní bezplatné testy byly pouze pro „opodstatněné“ případy.

Na další finanční zátěž se připravuje také Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP). Tu testování na koronavirus za letošní první pololetí vyšlo na 571,8 milionu korun. „Dalších 54,3 milionu pak vyplatila firmám, OSVČ a neziskovým organizacím na příspěvcích na povinné antigenní testování zaměstnanců (a OSVČ) na základě mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví,“ sdělil deníku Echo24 tiskový mluvčí VoZP Jan Mates.

Podle něj se VoZP zřejmě do konce tohoto roku nedostane do finančních potíží, v roce 2022 ale bude pravděpodobně znovu nutné řešit otázku financování zdravotní péče. „V roce 2021 neočekáváme vznik závazků po lhůtě splatnosti, ale financování systému veřejného zdravotního pojištění je nastaveno aktuálně deficitně a je pravděpodobné, že v roce 2022 bude nutné otevřít otázku dalších zdrojů pro veřejné zdravotní pojištění,“ dodává Jan Mates.

V současnosti mají z veřejného zdravotního pojištění lidé hrazeny měsíčně dva testy na covid-19 metodou PCR a čtyři antigenní testy. Celkový počet provedených testů překročil v ČR od začátku pandemie 35 milionů, z toho 9,8 milionu PCR a 25,5 milionu antigenních.