Česká ekonomika má nejlepší období za sebou. Dokazují to čísla, která hodnotí předpoklad meziročního tempa. Ministerstvo financí navíc na začátku roku uvedlo, že česká ekonomika letos poroste o 2,5 procenta, Česká bankovní asociace pak na 2,6 procenta. Důvodem je těsná svázanost na zpomalující německou ekonomiku a také odliv kapitálu do zahraničí.

Ekonomický růst ostatních zemí Visegrádu však dosahují až dvojnásobných hodnot. Střední hodnota analytických odhadů přisuzuje Polsku růst o 4,8 procenta a Maďarsku 4,6 procenta. Slovensko svůj ekonomický růst hrubého domácího produktu odhaduje na 4 procenta. V roce 2021 má pak dosahovat 3,2 procenta.

Podle ekonomů dosáhla Česká republika na svůj strop. Důvodem je i fakt, že v porovnání s ostatními státy Visegrádu je tuzemská ekonomika nejvyspělejší. „V přepočtu na obyvatele máme nejvyšší hrubý domácí produkt. Tady se projevuje efekt, že z vyššího produktu se dosahuje vysokého ekonomického růstu obtížněji. Česká republika navíc naráží na své limity růstu. To je patrné hlavně na pracovním trhu. V jiných zemích jako je Polsko, není patrný žádný zásadní limit pro další růst. V neposlední řadě je to také o tom, že česká ekonomika je otevřenější. Proto současné zpomalování Německa má na nás silnější dopad než třeba na Polsko nebo Maďarsko,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Německá ekonomika v loňském roce zaznamenala nejpomalejší tempo růstu za posledních pět let. Na vině je slábnoucí růst světové ekonomiky, či nejistota ohledně odchodu Velké Británie z Evropské unie. Svůj podíl na horším růstu měl i problém s emisními limity automobilek.

To potvrzuje i hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda. „Za ostatními zeměmi Visegrádské skupiny zaostává tuzemská ekonomika kvůli svému těsnějšímu napojení na německou ekonomiku, zejména pak prostřednictvím subdodávek německému autoprůmyslu. Ten byl v druhé polovině loňského roku znatelně neblaze zasažen přechodem na nové homologační standardy automobilů. Německo také hůře než mnohé jiné ekonomiky pociťuje zpomalení Číny, která pro něj představuje klíčové exportní odbytiště,“ uvedl Lukáš Kovanda.

Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Dominika Stroukala je pouze otázkou času, kdy se zbylé země Visegrádu dostanou pod hranici čtyř procent. „Jak Polsko, tak i Maďarsko a Slovensko budou zpomalovat, je to relativně předvídatelný důsledek celého úrokově-peněžního cyklu. Česká ekonomika je napřed. Nyní zažíváme to, čím si pravděpodobně zbylé státy projdou zanedlouho. Jakmile se u nás objevily inflační tlaky, zejména kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti, a tedy tlaku na růst cen, Česká národní banka začala zvyšovat ostře úrokové sazby, celkem vloni pětkrát. Maďarsko je ponechalo stále na minimu. Stejně tak Polsko, které na ně několik let nesáhnulo. Slovensko kvůli členství v eurozóně také drží skrze ECB sazby beze změny prakticky na nule,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Ten také upozorňuje, že ekonomice pomohla Česká národní banka navyšováním úrokových sazeb. „Zajímavou diskuzí by bylo, co by se stalo, kdyby naše země nyní zasáhl nějaký negativní ekonomický šok. ČNB by na rozdíl od centrálních bank našich visegradských kolegů měla mnohem větší prostor pro snižování sazeb,“ řekl Dominik Stroukal.

Česko brzdí i odliv kapitálu

Na tuzemskou ekonomiku má také vliv odliv kapitálu směrem do zahraničí. Na dividendách odteče za hranice na 300 miliard korun ročně. Problém je zakořeněný z dob devadesátých let, kdy příliv kapitálu pomáhal privatizaci a restrukturalizaci ekonomiky. „Problém můžeme vidět v bankovním sektoru, kde jsou zisky v desítkách miliard korun a odtékají do zahraničí. Vidíme to i v dalších sektorech jako ve vodárenství nebo v automobilovém průmyslu,“ řekl pro Echo24 Štěpán Křeček.

Podle poslední prognózy skupiny UniCredit se bude v zemích střední a východní Evropy pohybovat ekonomický růst okolo 3,2 procenta. Nadále však země mají potenciál předběhnout jiné rozvíjející se tržní ekonomiky. Důvodem je hlavně menší závislost regionu na příliv zahraničního kapitálu, větší míře rozpočtových stimulů či volnějším finančním podmínkám. Největší růst mají zaznamenat ekonomiky Slovenska, Bulharska a Maďarska.

Porovnání ekonomik států Visegrádské čtyřky dává podle odborníků smysl. „V mnohém jsme si podobní, lišíme se ale právě například v přístupu k měnové politice. Naše současné rozdíly jsou z velké části způsobeny zejména rozdílnou měnovou politikou, jakkoliv je jasné, že svou roli hraje i odlišný přístup vlád jednotlivých zemí, politická nálada nebo vztah s Evropskou unií,“ řekl hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal.