Lákají start-upy, pozemky či akcie

Kam investují čeští dolaroví milionáři?

Lákají start-upy, pozemky či akcie
Kam investují čeští dolaroví milionáři?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Průměrnému dolarovému milionáři je v České republice 53 let, jde stále více o muže (95 procent) než ženy, vysokoškoláky a majitele společností. Hlavním zdrojem jejich příjmů je podnikání. Vyplývá to z průzkumu J&T Banky, který sbíral data od 173 dolarových milionářů. Celkem je v Česku na 25 tisíc takto bohatých lidí.

Nejčastěji investovaným odvětvím se stává prostředí stavebních pozemků, start-upů, rezidenčních nemovitostí či akcie zahraničních firem. „Prvním zajímavým trendem je rostoucí zájem o reálná aktiva. Druhý je projev optimismu, kdy se investuje do technologií, jako jsou start-upy. Třetím trendem je pokles zájmu o zemědělskou půdu, která dosahovala vrcholu v letech 2015 až 2016,“ řekl k výsledkům hlavní ekonom banky J&T Petr Sklenář.

Dolaroví milionáři u start-upů vnímají riziko a ví, že ne každý nápad vyjde, ale tato forma investice jim nabízí víc než jen zhodnocení peněz. Uplatňují tam zkušenosti a postavení. Mnoho z nich tak v začínajících firmách působí jako mentor.

Investiční portfolio milionářů zatím nejvíce zahrnují dluhopisy (23 procent), investiční nemovitosti (22) a akcie (18). V tom se čeští milionáři vymykají celosvětovému trendu. V Severní Americe je největší procento v akciích (37 procent), stejně tak ve zbytku Evropy (29) a v Asii (26).

Za posledních deset let navýšili čeští dolaroví milionáři své investice zejména v akciích a dluhopisech (68 procent), v nemovitostech mimo vlastní bydlení (61) a také ve vlastním bydlení, včetně druhého a rekreačního bydlení (52). Navýšení investice je pak pozvolné ve sběratelských a luxusních investicích, do kterých vkládá své peníze pouze 29 procent dotázaných. V celosvětovém měřítku pak do luxusu vkládá peníze skoro 40 procent dolarových milionářů.

Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře to může být způsobené tím, že se milionáři snaží vkládat peníze do budování svého vlastního majetku než do luxusních věcí.

Ve sběratelských aktivech nejčastěji investují do umění a starožitností (51 procent), hodinek (33) ale také do sběru známek a mincí (26). Do starožitností ve světe pak nejvíce investuji Evropané (75 procent) a milionáři ze Severní Ameriky (95).

Stále více dolarových milionářů očekává zajímavý výnos také u kryptoměn. Mohlo by se zdát, že za zvýšeným zájmem o kryptoměny může stát jejich vysoká medializace, zejména pak bitcoinu. Nicméně dolaroví milionáři nepatří k těm, kteří by podléhali mediálním tlakům a trendům. Za investicí vidí nejen kryptoměnu samotnou, ale technologie potřebné pro její existenci. Nyní tak zajímavý výnos od kryptoměn očekává osm procent českých bohatých.

Nejvíce dolarových milionářů aktuálně zastává pozici majitele či jednatele firmy (51 procent) nebo osoby samostatně výdělečně činné (devět procent). Narůstající věk dolarových milionářů se začíná projevovat také v zastávaných funkcích. Celá sedmina bohatých je ve funkci člena dozorčí rady nebo představenstva, což může souviset v mnoha případech s předáváním žezla nástupcům a ponechání si jen kontrolní role ve vybudovaných impériích. V penzi je jich pak devět procent. Roli zaměstnance zastává 12 procent ve vedoucích pozicích, z pozice specialisty pak dvě procenta českých bohatých.

Průzkum, který J&T Banka vypracovala ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd, probíhal mezi červencem a srpnem 2018. Cílem průzkumu bylo zmapovat investiční chování a životní styl dolarových milionářů, tedy těch, jejichž disponibilní majetek má hodnotu minimálně 1 milion dolarů. Do průzkumu se zapojilo celkem 287 respondentů z řad dolarových milionářů (173 Čechů a 114 Slováků). Data byla sbírána pomocí on-line dotazování. Kvalitativní pohled doplnily hloubkové rozhovory s 20 respondenty (15 v České republice, 5 na Slovensku). Poprvé byly mezi respondenty hloubkových rozhovorů zařazeni také nástupci, dědici (12 otců zakladatelů, 8 nástupců dědiců).

 

, , ls

26. září 2018