Blížící se ekonomickou krizi, už takřka nikdo nepopírá. Kromě stagnující německé ekonomiky, na které je česká životně závislá, ji možná uspíší také pokračující epidemie koronaviru, která se začíná významně podepisovat na stavu čínského i globálního obchodu. Opozice navíc upozorňuje, že vlády ANO a ČSSD v období dlouhé konjunktury prušustrovaly desítky miliard korun, místo aby ekonomiku na příchod problémů připravily.

Přestože si vláda nechtěla blížící se krizi dlouho připustit, tvrdí teď, že je na případnou recesi připravená. Vicepremiér Karel Havlíček říká, že vláda hodlá masivně investovat. „Z průmyslových zemí držíme v EU nejnižší zadluženost. Makroekonomická stabilita ČR je nejlepší v historii. To nám v případě útlumu ekonomiky umožní zahájit masivní investiční aktivitu ve veřejném sektoru. Udržíme tím HDP a průmyslové a stavební firmy získají zakázky,“ napsal Havlíček na Twitter.

Z průmysl.zemí držíme v EU nejnižší zadluženost. Makroekonomická stabilita ČR je nejlepší v historii. To nám v případě útlumu ekonomiky umožní zahájit masivní invest.aktivitu ve veřejném sektoru.Udržíme tím HDP a průmysl. a staveb.firmy získají zakázky. https://t.co/PsKcIiVY10

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) February 25, 2020

Opozice však z blížících se problémů tak klidná není a připomíná především nezodpovědnou politiku, kterou vlády ANO a ČSSD v době konjuktury předváděly. „Ekonomická situace ČR byla v posledních letech skutečně dobrá. Vláda hnutí ANO i s panem ministrem Havlíčkem měla to štěstí, že vznikla a naskočila do období vzestupné fáze ekonomického cyklu, aniž by se o to nějak zvlášť zasloužila. V takové době se samozřejmě vládne snadno, ekonomika šlape, nezaměstnanost nízká, lidem rostou mzdy a ekonomický růst plní veřejné rozpočty. Co je ale v takové fázi ekonomického růstu tragické, že ho vláda nevyužila pro systémové změny např. v oblasti penzí, nebo i ke strukturální konsolidaci veřejných financí,“ uvedl pro Echo24 ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Místo toho vláda sekala rozpočtové schodky, což je prostě v tak ekonomicky dobrých časech neobhajitelné. Tím sobě a dalším vládám zmenšuje fiskální prostor pro období ekonomického zpomalení či recese. Už na lednových číslech plnění rozpočtu vidíme, že došlo meziročně ke zhoršení a to jen naše ekonomika zpomaluje. Obavám se, že při recesi půjdou veřejné finance do výrazných schodků a příliš prostoru pro zvýšení veřejných investic nebude. Vláda bude ráda, že ufinancuje mandatorní výdaje sociálního charakteru, které zvyšovala a systémově nijak nepřipravila na horší časy,“ dodal

Vliv koronaviru. Měli bychom se připravit na černý scénář, říká ekonom

Další kritici upozorňují na neblahý vliv ekonomické situace v Číně. „Vzhledem k vývoji v Číně a dopadu na globální výrobu krize vážně hrozí. Je velká škoda, že vláda prošustrovala desítky miliard korun z rezerv, které se daly v krizi využít,“ řekl pro Echo24 člen rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Podobně mluví i ekonomové. „Měli bychom se začít připravovat na černý scénář, ve kterém šíření koronaviru poškodí evropskou ekonomiku. Je proto namístě začít diskutovat o stimulačních opatřeních v měnové a rozpočtové oblasti, tak abychom v případě zhoršování situace zabránili propadu států s nízkým hospodářským růstem do recese,“ uvedl ve vyjádření zaslané deníku Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Také česko-americký ekonom Jan Švejnar před pár dny v rozhovoru pro Echo24 upozornil na fakt, že současná epidemie koronaviru dopadne na české hospodářství. „Česká ekonomika je velmi exportní, takže kvůli tomu propojení to pro nás bude mít mnohem větší dopad než třeba pro Polsko,“ řekl.

Podle Havlíčka je nejlepším předpokladem pro dobré zvládnutí případné krize nízká zadluženost. Píše o tom v úvodníku portálu itrade. „Nízká zadluženost je pro nás největší ochranou před jakýmkoliv případným ekonomickým výkyvem. Zjednodušeně řečeno, pokud by přišla krize, máme jedinečný nástroj pro její utlumení. Bez větších problémů zahájíme masivní investiční aktivitu ve veřejném sektoru, což nám pomůže nejen v udržení hrubého domácího produktu, ale průmyslové a stavební firmy získají v době poklesu trhů důležité zakázky, čímž se podpoří i pracovní trh a služby. Stát se tak na nezbytně nutnou dobu stane stabilizátorem celé ekonomiky. A důležitou zprávou je, že nízká míra zadluženosti vytváří pro tyto kroky dostatek prostoru. Zjednodušeně řečeno, bude z čeho brát,“ napsal Havlíček.

Zároveň zmínil také Národní investiční plán, který vláda představila na konci loňského roku: „Základním předpokladem ovšem bude mít připravené investiční projekty. Proto předkládáme Národní investiční plán, zásobník 20 tisíc příležitostí. Proto nutíme všechny rezorty, kraje či obce k investiční připravenosti.“

Plán však ekonomové kritizují. „Není to plán na úplně novou infrastrukturu, není to plán na nové investice, které mají přinést další výnosy pro naši zem. Je to spíš takový plán údržbářských prací. Jedná se o seznam toho, co nefunguje a co je potřeba spravit. Tím „co nefunguje“, ovšem nemyslíme například důchodový systém, ale spíše nesystémové ad hoc problémy – například, že je potřeba opravit budovu České školní inspekce,“ řekl již dříve pro Echo24 ekonomka Hana Lipovská.

Ambicióznímu plánu masivního investování stojí v cestě také struktura českého rozpočtu. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vloni upozornil, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rozpočtu si žádají více než tři čtvrtiny všech příjmů státního rozpočtu. Stejnou měrou se podílely i na celkových výdajích. Peněz na případné investice proto zůstává málo. NKÚ připomíná, že v době ekonomické recese se podíl těchto výdajů na příjmech rozpočtu prudce zvýšil a v roce 2009 na ně šlo víc než 87 procent příjmů rozpočtu.