Vláda Andreje Babiše na svých četných tiskových konferencích během koronavirové krize naslibovala stovky miliard, které mají ekonomice pomoci. Místo slibů ale v pondělí vydala tvrdá data, která nemohou nikoho nechat na pochybách, že k masivnímu nalití peněz nedošlo. Místo rozsáhlých finančních injekcí si vláda navíc pomáhá evropskými penězi.

Firmy a podnikatelé se zatím od státu dočkávají pouze planých slibů. Dokládá to i výrok ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) z konce dubna, podle které celková opatření na podporu ekonomiky činí 1,19 bilionu korun, z toho přímá pomoc je ve výši 216 miliard korun. Ministerstvo financí ale v pondělí vydalo tabulku s čísly k opatřením, která měla pomoci firmám i občanům. Ze slibovaných stovek miliard je ale na začátku června pouhých 41 miliard korun.

Nejvíce peněz nalilo ministerstvo financí do kompenzačního bonusu, tzv. Pětadvacítky, pro osoby samostatně výdělečně činné, celkem 17,3 miliardy korun. Podle odhadů resortu Aleny Schillerové mělo přinést odložení daně z nabytí nemovitých věcí 2,5 miliardy a zrušení záloh OSVČ na sociálním a zdravotním pojištění dohromady 6,4 miliardy korun.

Do vládní pomoci počítá ministerstvo také ošetřovné jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ. Dohromady musel stát na tomto příspěvku vydat 3,8 miliardy korun. Druhou nejvyšší položkou se stal program Antivirus, který má nahradit vypadlé mzdy u zaměstnavatelů. Stát tak podnikům a firmám zpětně uhradil 7,9 miliardy korun.

Slib vlády se ale pohyboval přes částku 200 miliard korun, které by odpovídalo 5 procentům hrubého domácího produktu. „Dokud pomoc bude takto váznout, nálada v ekonomice se nepozvedne a z hluboké krize se budeme drápat pomalu. Ztráty budou zbytečně vysoké,“ okomentovala vládní pomoc hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Z celkové slibované pomoci je tak vyplaceno pouhých 15 procent, které vydává jen 0,7 procenta HDP.

Řada ekonomů přitom už několikrát zopakovala tezi, že pomoc by měla být hlavně rychlá a účinná. Firmy a společnosti mnohdy bojují s tím, že nemají likviditu a nejsou schopné platit dodavatelům. Masivní nalití peněz měl přinést program Covid III, kdy by se firmy dostaly k půjčkám, které stát zaručí. Program se ale spustil až deset týdnů poté, co stát totálně vypnul celou ekonomiku a nechal bezpočet podniků bez pomoci. „Je neodpustitelné, že vláda a speciálně ministerstvo financí nepřišli s čímkoliv, co by alespoň vzdáleně připomínalo pomoc skutečně zasaženým a zejména těm malým. Aby to vypadalo, že se menší podpoří víc, je v programu symbolicky vyšší záruka pro podniky do 250 zaměstnanců. Hlavní problém ale stále zůstává u toho, že firmy bez příjmů úvěr nedostanou,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal.

Ne všechna pomoc je navíc pro podnikatele ideální a mnohdy ji hodnotí kriticky. V průzkumu Hospodářské komory dostaly půjčky Covid nejhorší ohodnocení. Důvodem je zejména složitost a s tím spojená administrativa a tvrdé podmínky pro zisk půjčky. V druhé vlně se navíc podnikatelé z řad cestovního ruchu a restauračních zařízení úvěru nedočkali, protože byli vyřazováni jako rizikoví podnikatelé. Svaz obchodu a cestovního ruchu proto na tuto pomoc totálně rezignoval.

Ideálně podnikatelé nehodnotili ani program Antivirus. Ve stejném průzkumu ho z konce dubna ho kladně označila pouze čtvrtina dotázaných. Mezi přednosti se zařadila rychlost čerpání a v porovnání s programem Covid také jednoduchost podání a vstřícnost úředníků. Negativně ovšem program zhodnotilo 74 procent firem, kdy opakovaným problémem je například požadovaný název odesílaného souboru, bez něhož žádost nebyla přijata, nebo rozpor v požadavcích na vyplnění žádosti v návodu a při skutečném vyplňování formulářů.

Nejčastěji si podnikatelé také stěžovali na to, že musí dokládat vedení účtu u firmy, i když tento údaj již stát zná. Problém se stal také u položky odhadovaná výše příspěvku, kdy je ve videonávodu řečeno, že pole se může vyplnit. Formulář při nevyplnění nehlásí chybu, přesto úřad práce poté žádosti vrací s tím, že není položka vyplněna.