Ve věku 55 let zemřela náhle v pondělí večer novinářka Tereza Spencerová. Autorka, která se narodila jako muž a v roce 1998 podstoupila změnu pohlaví, popisovala dění na Blízkém východě. Například v roce 2015 jí jako první české novinářce poskytl rozhovor syrský prezident Bašár Asad. Podle svědectví jejích přátel na Facebooku zemřela v pondělí kolem 22. hodiny doma v Praze na Vinohradech, zřejmě na srdeční selhání.

Tereza Spencerová se narodila v roce 1965. Studovala žurnalistiku na Karlově univerzitě a pak sedm let působila v zahraniční redakci ČTK. V letech letech 1991–1992 byla v Egyptě zpravodajem ČTK pro Blízký východ, který od té doby nepřestala sledovat.

Poté pracovala v nakladatelství Reader‘s Digest Výběr. Psala sloupky pro časopis Reflex. V roce 1998 prodělala operativní změnu pohlaví. V letech 2003–2005 byla redaktorkou týdeníku Mladý svět. Byla také editorkou časopisu MF Plus,v letech 2013–2016 psala i pro magazín Lidé a země a zejména pro Literární noviny, které opustila v říjnu 2018. Jejich vydavatel Miroslav Pavel v úterý napsal v článku Terezo, na shledanou!: „Byla nepřehlédnutelná. Nejenom svým vzhledem a stylem oblékání, ale také výkonem novinářské profese.“

Názory Terezy Spencerové také často publikovaly Parlamentní listy. Naposledy působila v on-line redakci TV Prima, kde plnila rubriku Ranní kávička.

V lednu 2015 jí poskytl rozhovor jako první české novinářce syrský prezident Bašár Asad. Za svůj postoj k vidění konfliktu v Sýrii byla některými novináři považována za „nezakrytou aktivistku ruské hybridní propagandy“.

Z přelomu 80. a 90. let měla Tereza Spencerová syna. V roce 1998 stála u zrodu občanského sdružení TransForum. V roce 2003 o ní Andrea Majstorovič natočila díl z dokumentárního cyklu společnosti Febio Zpověď – Zpověď matky, která byla otcem.

Sama Tereza Spencerová napsala v roce 2000 knihu Jsem tranďák!