Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v dopise prosí poslance, aby důkladně zvážili své rozhodnutí o žádosti k jeho vydání k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Zákonodárci by o jeho vydání měli rozhodovat na schůzi začínající v úterý. Sněmovna pravděpodobně opět Babiše vydá, plénu to v lednu doporučil mandátový a imunitní výbor.

Dopis Babiš popsal jako obhajobu institutu poslaneckého mandátu „ve světle často účelového postupu orgánů činných v trestním řízení, které pravidelně při své činnosti hřeší na jakousi předběžnou presumpci viny osob veřejně a politicky činných, čímž však opakovaně a zásadně ohrožují samotnou podstatu ústavního zřízení naší země“.

Andrej Babiš ještě jako ministr financí a později i premiér svému vydání nevzdoroval. Když se o něm ve dvou předchozích případech hlasovalo, vždy poslancům doporučil své vydání. Názor změnil až poté, co skončil ve vládě a usedl v lavici pro řadového poslance.

Případ Čapí hnízdo pokračuje třetí volební období. Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti vydala už dvakrát. Kromě předsedy hnutí ANO je v případu kolem padesátimilionové dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo obviněna i jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová). Stíhání se týká podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu.

Babiš poslancům napsal, že jeho názory na kauzu jsou veřejně známy a v minulosti je dvakrát přednesl na plénu Sněmovny. I tentokrát hodlá vystoupit, nechce ale projednávání žádosti zdržovat. Zopakoval, že kauza je podle něj účelovým pokusem o jeho kriminalizaci, motivovaným snahou, aby odešel z politiky.

V kauze bylo původně obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny nebo někdejšího prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, jenž je nyní prvním místopředsedou sněmovního klubu ANO. Státní zástupce Jaroslav Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové.

Právě to považuje Babiš za největší trestně právní nonsens. Zmínil mimo jiné, že poté zůstal v pozici organizátora údajné trestné činnosti, přičemž skutková podstata organizátorství může být naplněna při existenci nejméně tří pachatelů. Policie později zareagovala a překvalifikovala Babišovo údajné jednání na pomoc.

To je také uvedeno v aktuální žádosti o vydání, zároveň ale popis toho, co měl údajně Babiš spáchat, zůstal od roku 2017 nezměněn. „Tento rozpor, jak mi vysvětlil můj obhájce, není žádnou marginální vadou na kráse, či formální technikálií trestního práva. Jde o zcela zásadní kolizi mezi právní kvalifikací a popisem skutku, neboť jednotlivé formy účastenství jsou samostatnými skutkovými podstatami,“ píše bývalý ministerský předseda.

Po Poslanecké sněmovně se podle Babiše žádá, aby byl potřetí vydán k trestnímu stíhání pro skutek, jehož popis neodpovídá ani aktuálnímu stavu předmětného trestního řízení, ani uvedené právní kvalifikaci. Za takových okolností považuje žádost jako podklad pro vyslovení souhlasu se stíháním za zcela nezpůsobilou. Nelze podle něho kvalifikovaně posoudit, zda uváděná podezření jsou důvodná a průkazná.

Zákonodárci podle Babiše stojí před nelehkým úkolem, který může vytvořit precedens pro další rozhodování v otázkách vztahujících se k vydávání osob chráněných imunitou. „Jde o ochranu moci zákonodárné před neodůvodněnými a zcela nesprávnými zásahy moci výkonné cestou zneužití trestního stíhání kohokoliv z nás, stávajících a budoucích poslanců,“ napsal.

Podstatou případu je to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. V roce 2017 Babiš vložil holding do svých svěřenských fondů.