Hnutí ANO Andreje Babiše před minulými sněmovními volbami v roce 2017 hodně slibovalo, ze svého programu však během čtyřletého vládnutí mnoho záležitostí, které dříve označovalo za zásadní, neprosadilo. Jde například o snížení ministerstev, zavedení klouzavého mandátu, jednokolové volby do Senátu, zmrazení platů politiků či odpolitizování Legislativní rady vlády.

V předvolebním programu hnutí ANO do sněmovních voleb v roce 2017 šlo hned o první bod. V něm v současnosti nejsilnější vládní hnutí slibovalo legislativní změny. „Zavedeme klouzavý mandát. Poslanec, který se stane členem vlády, musí místo přenechat náhradníkovi a věnovat se řízení svého resortu,“ uvádělo se v programu.

Právě o zavedení klouzavého mandátu Andrej Babiš hovořil opakovaně, ve skutečnosti k tomu ale nedošlo. A tak jeho ministři byli zároveň i poslanci. Šlo třeba o šéfa resortu zdravotnictví Adama Vojtěcha, ministra životního prostředí Richarda Brabce nebo o Kláru Dostálovou, která je ministryní pro místní rozvoj a ještě zároveň působí i ve vedení poslaneckého klubu ANO, jehož je místopředsedkyní.

Babišovo hnutí ANO slibovalo, aniž by prosadilo, také změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. O ní v minulosti předseda ANO a premiér dokonce prohlašoval, že je to „žvanírna“. „Už dvě hodiny tady nepracuju, já už sem ani chodit nebudu. Je to skandál, nemůžu pracovat. Lidi, co tady sedí, taky nemohou pracovat. Nemůžu tady sedět a poslouchat ty nesmysly,“ řekl Novinkám před dvěma lety Babiš v době, kdy se ve sněmovně řešilo zvyšování daní.

Problémem, se kterým se potýká sněmovna jednou za čtyři roky, je také to, že zákony, které se nestihnou probrat před koncem funkčního období dolní komory parlamentu, skončí v propadlišti dějin a nejsou projednány. S novým složením sněmovny se totiž návrhy zákonů musejí předložit znovu. „Zrušíme zvyk sněmovny zahodit po volbách všechny smysluplné návrhy zákonů. Zákony, které skončí ve sněmovně před volbami, např. ve 2. čtení, by měla nová sněmovna převzít, pokud se na tom poslanci domluví, pokračovat v nich a dopracovat je ke schválení,“ uvádělo hnutí ANO v předchozím volebním programu.

Babiš chtěl také zmrazit platy politiků zasedajících ve sněmovně a Senátu, ani to však neprosadil, i když k tomu měl jako premiér čtyři roky možnost. „Úpravou zákona oddělíme odvozování platů poslanců a senátorů od platů dalších ústavních činitelů, zejména soudců. V návaznosti na to zmrazíme platy poslanců na celé volební období na současné výši,“ slibovalo ANO, aniž by to prosadilo.

S návrhem na zmrazení platů politiků přispěchal Andrej Babiš až letos, tři týdny před sněmovními volbami. „A proč chceme udělat mimořádnou schůzi na zmrazení politiků? Proč mají mít poslanci a senátoři o pět a půl tisíce korun navíc? Z jakého titulu? Co to je za drzost? Nestydíte se? Šest procent navíc. Za co? Chodtě příkladem. Zmrazte si platy. Ne, to nechcete. Ale schůzi o Bečvě, abyste tam znovu lhali, to chcete,“ řekl Babiš krátce před blížícími se volbami.

„Odpolitizovat Legislativní radu vlády,“ sliboval Babiš a nesplnil

Současný premiér také sliboval zredukovat počet ministerstev. Chtěl například sloučit resort životního prostředí a zemědělství, k čemuž však rovněž nedošlo. „Spojíme ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství, jejich agendy se v mnoha případech prolínají a dotýkají, to umožní operativnější fungování a rozhodování,“ psalo se ve volebním programu s cílem zredukovat počet ministerstev o tři na celkových třináct.

Andrej Babiš rovněž sliboval voličům „odpolitizovat“ Legislativní radu vlády. Té však předsedá právě Babišova ministryně Marie Benešová (za ANO), která dlouhodobě působí v politice. Předtím už byla jednou ministryní a také několik let poslankyní a poradkyní prezidenta Miloše Zemana. Mezi místopředsedy Legislativní rady vlády navíc působí ústavní právník Aleš Gerloch, který má dlouhodobě blízko k prezidentu Miloši Zemanovi.