Ukrajinská prezidentská strana Sluha národa má jistou parlamentní většinu – po sečtení 80 procent hlasů z nedělních předčasných voleb bude mít v jednokomorové sněmovně nejméně 243 ze 450 křesel. Poprvé za téměř čtvrtstoletí ukrajinské nezávislosti ovládne sněmovnu jediná politická formace. Podle některých komentářů bude v příštích pěti letech moc soustředěna v rukou prezidenta Volodymyra Zelenského. Ruská diplomacie označila výsledky za „hlasování naděje“.

Strana Sluha národa, kterou Zelenskyj postavil prakticky na „zelené louce“ nedlouho před volbami, získala drtivou převahu jak v obvodech, kde Ukrajinci volili podle stranických seznamů, tak v okrscích hlasujících většinovým systémem. Její stranická kandidátka byla nejúspěšnější ve všech ukrajinských oblastech s výjimkou tři – v Doněcké a Luhanské oblasti zvítězila proruská Opoziční platforma, ve Lvovské oblasti strana Hlas rockera Svjatoslava Vakarčuka. V osmi z 25 oblastí dostali kandidáti vítězné strany nadpoloviční většinu hlasů.

Na Ukrajině platí poměrně komplikovaný volební systém, v němž polovinu poslanců volí občané podle stranických seznamů a o druhou polovinu se utkávají často nezávislí kandidáti ve 225 jednomandátových volebních obvodech, ve kterých se volí většinově. Většinovým systémem se ale letos obsadilo jen 199 míst, neboť 26 křesel zůstalo volných kvůli ruské anexi Krymu a válce v Donbasu.

Po sečtení 80 procent hlasů má Sluha národa 42,8 procenta hlasů, druhá Opoziční platforma 13 procent (celkem předběžně 41 mandátů), třetí Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka 8,3 procenta (24 mandátů), čtvrtá Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové 8,1 procenta (24) a pátý Vakarčukův Hlas 6,1 procenta (19). Deset poslanců bude zastupovat strany, které se v hlasování podle kandidátek nedostaly do parlamentu, zvoleno bylo rovněž kolem 50 nezávislých poslanců.

Účast v nedělních předčasných volbách činila podle ústřední volební komise 49,84 procenta.

Rusko hodnotí ukrajinské volby jako hlasování naděje

Ruská diplomacie dnes označila výsledky parlamentních voleb na Ukrajině za „hlasování naděje“. Podle prohlášení ruského ministerstva zahraničí, které je první oficiální reakcí Moskvy na výsledek voleb, hlasování ukázalo, že Ukrajinci jsou „unaveni politikou zastrašování a teroru, kterou prosazoval předchozí režim“.

Ruské ministerstvo označilo za příznačné, že nacionalisté nezískali širokou podporu Ukrajinců. Za „poměrně skromný“ označila Moskva výsledek strany Evropská solidarita bývalého prezidenta Petra Porošenka. Radikální strana a strany Svoboda a Svépomoc, které ruská média obvykle označují za nacionalistické, obsadily po sečtení téměř 80 procent hlasů ve volbách šesté, respektive 11. a 13. místo. Žádná z nich zastoupení v parlamentu mít nebude.

Porošenkova Evropská solidarita zaznamenala očekávaný výsledek, hlasoval pro ni necelý milion lidí. Zatím je s víc než osmi procenty získaných hlasů na třetím místě a je o několik desetin procenta úspěšnější než strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové.

Podle ruského ministerstva zahraničí výsledky voleb „svědčí o tom, že ukrajinský národ je unaven politikou zastrašování a teroru, kterou prosazoval předchozí režim“. Volby je prý možné označit za „hlasování naděje“. Ministerstvo konstatovalo, že další vývoj bude pozorně sledovat. Doufá, že „nový parlament důvěru moudře využije ve prospěch míru“.

K nově nastupujícímu ukrajinskému vedení v čele s novým prezidentem Zelenským se Rusko zatím stavělo zdrženlivě, šéf Kremlu Vladimir Putin Zelenskému k dubnovému zvolení do čela státu neblahopřál. Exprezidenta Porošenka ruské komentáře pravidelně označovaly za oligarchu závislého na vůli Západu, který není schopen se dohodnout se separatisty na východě země a zvládnout všudypřítomnou korupci.