Chladná atmosféra. Setkání Trumpa s Macronem odhalilo odlišné pohledy na NATO
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Čtyřicet minut rétorického klání, nasupených pohledů, krčení rameny, úšklebků a úsměvů. Tak dnes popsal server Politico úterní tiskovou konferenci prezidentů Spojených států a Francie Donalda Trumpa a Emmanuela Macrona před oficiálním začátkem summitu NATO v Londýně. Také další evropská média popisují tiskovou konferenci jako napjatou a plnou neshod. Podle listu Die Zeit se ale USA a Evropa tváří v tvář Číně potřebují.
„Byla to slovní verze jejich nechvalně známého potřásání rukou,“ napsal server Politico a připomněl historii dlouhých stisků rukou interpretovaných jako měření sil při setkání obou prezidentů, která začala již v roce 2017. „Pozoruhodná výměna názorů na veřejnosti“ ukázala podle serveru mnohé shody, ale i názorové střety, například v otázce návratů zahraničních bojovníků teroristické organizace Islámský stát do vlasti.
Podle webu Politico tisková konference Macrona s Trumpem odhalila ještě před začátkem summitu NATO, který má demonstrovat jednotu aliance, „hluboké rozdíly“. „Maratonskou“ tiskovou konferenci zjevně ani jeden z nich nechtěl ukončit jako první. Občas připomínali Macron a Trump dva boxery, kteří kolem sebe krouží a hledají „slabé místo“ toho druhého, aniž by ukázali vlastní strach, dodal server Politico.
Také podle francouzského deníku Le Monde odhalila schůzka Trumpa a Macrona v Londýně jejich „rozdílné názory“ na NATO a situaci v Sýrii. Le Figaro píše o „velké neshodě“ a tiskové konferenci v „chladné atmosféře“.
Podle německého listu Die Zeit se představitelé členských zemí NATO nyní hádají více, než bývalo zvykem. „To, jak se Donald Trump, Emmanuel Macron a Recep Tayyip Erdogan vzájemně častují, připomíná spíše rvačku na školním dvorku než debatu hlav států,“ stojí v komentáři k summitu NATO. Spojené státy a Evropa se ale podle jeho autora potřebují. „Jistě, USA potřebují Evropu o něco méně, než je tomu naopak. Ale hodnota Evropy stoupá ve chvíli, kdy se další aktér snaží USA připravit o pozici světové mocnosti. Kdo tím aktérem je, to se dá vyčíst ze závěrečného prohlášení summitu NATO v Londýně: Čína,“ doplnil komentátor Die Zeit.