Na tiskových konferencích vláda prezentuje své kroky jako obrovské úlevy pro firmy a podniky, přesto ve skutečnosti téměř ničemu nepomáhají. Dokládá to i průzkum Svazu průmyslu a dopravy, podle kterého tři čtvrtiny oslovených společností nepovažuje přijatá opatření za dostatečná. Když už se kabinet Andreje Babiše odhodlá podnikatelům ulevit, tak pomoc většinou přichází pozdě. Podle senátora a daňového poradce Tomáše Goláně se neustálým odkládáním a mizivou pomocí rozjela v podnicích druhotná platební neschopnost a firmy jsou na všechny problémy odkázány samy na sebe.

Podnikatelé a živnostníci zatím musí snášet plané sliby ohledně napumpování ekonomiky ze strany vlády o 900 miliard korun. Drtivá většina podniků ale peníze potřebuje okamžitě, protože od poloviny března byznys stojí a zavřené firmy se ze dne na den ocitly bez potřebných příjmů. I tak však musí platit odvody státu, nájmy a mnohdy i svým dodavatelům. To dokládají i průzkumy Hospodářské komory, podle které bude více než čtvrtina firem nucena zpozdit některé platby. To má přímý vliv na dodavatelsko-odběratelské řetězce, které do té doby nemusely být postižené přímo koronavirem.

Před zpožděním plateb varoval na konci března daňový poradce a senátor Tomáš Goláň, podle kterého se jedná o obrovský problém, kde stát totálně zaspal. „To není problém dneška. V budoucnu se to projeví kvůli odsunutí nájmů, leasingů a podobných věcí. Co se nyní projevuje, je druhotná platební neschopnost, protože firmy bez příjmů nemohou peníze posílat dál,“ řekl pro Echo24 Tomáš Goláň.

Podle něj je základem nahradit výpadek příjmů. „Pokud bychom měli řádně vyhlášený stav nouze, tak by podnikatelé měli možnost žádat stát o náhradu škody. Jelikož vláda všechno obešla, tak její jedinou snahou je udržet zaměstnance a OSVČ na živu. Jediná opatření ze strany státu jsou pouze proto, aby neumřeli hlady. Firmám se nijak nepomáhá a pouze se vše hezky prezentuje na veřejnosti, jaká přichází pomoc,“ dodal.

Druhotná platební neschopnost padne zejména v dubnu na řadu podniků. Podle Svazu průmyslu a dopravy i Hospodářské komory se bude jednat minimálně o čtvrtinu podniků. Narušené jsou tak řetězce, kvůli nedostatku cash flow jednotlivých společností. Analýza totiž dokládá, že třetina podniků se u odběratelů dočkává plateb až po lhůtách splatnosti. Skoro polovina společností pak očekává meziroční pokles zakázek za duben a květen o více než 20 procent.

Firmy se i přes zamrzlý stav nechtějí pouštět do hromadného propouštění. Pomoci k tomu měl kurzarbeit, který se však od ostatních států velmi liší svými podmínkami. Podnikům totiž nepomáhá, pouze uměle udržuje zaměstnanost, aby se lidé masivně neobraceli na úřad práce a nežádali o podporu v nezaměstnanosti.

„Kurzarbeit je ale nastaven tak, že se peníze proplácejí zpětně. Tedy až v momentě, kdy to zaplatíte celé. Podnikatelé ale mají vypadlé příjmy, oni ty peníze nemají. Musí si půjčovat a zadlužovat se do budoucna. Stejné je to i s úvěry Covid II. Úroky vám zaplatí stát v momentu, až kdy je zaplatíte vy. Proč je naplatí přímo bankám, proč kurzarbeit neplatí část mzdy přímo zaměstnancům? Protože z té části, kterou platí přímo zaměstnancům, by nemohli pak chtít sociální a zdravotní pojištění, tedy 34 procent,“ řekl Goláň.

Podnikatelé se také potýkají s těžkým přihlašováním ke kurzarbeitu. Skoro tři čtvrtiny firem podaly špatně žádost, protože úřady práce požadují přísné podmínky. Chtějí například doložit smlouvu s bankou o vytvoření účtu, kam budou odeslány peníze. Chybovost byla také způsobená tím, že elektronický podpis nemá drtivá většina malých živnostníků a bez něj nemůže být žádost vyplněna.