Zdá se, že doby inkvizice a nacismu, kdy se hromadně rituálně pálily zakázané knihy, znovu přichází. A děje se tak v progresivistické Kanadě. Jak nyní informuje veřejnoprávní Radio Canada, s vyřazováním „škodlivých“ knih ze školních knihoven a jejich rituálním spalováním se začalo v Ontáriu už v roce 2019, další akce však přerušil covid. Na první pohled těžko uvěřitelná pseudonáboženská „očista plamenem“ jako smíření s domorodými národy byla ukončena tím, že se popel ze „škodlivých“ knih použil jako hnojivo při zasazení stromu, symbolizující novou, od negativ očištěnou dobu v inkluzivní zemi. Na hranici tak skončily mimo jiné světoznámé komiksy Asterix nebo Tintin.

Jak uvádí Radio Canada „tato velká literární očista“, proběhla v knihovnách Školní katolické rady Providence, která sdružuje 30 frankofonních škol v jihozápadním Ontariu, kam chodí na 10 tisíc žáků do základních a středních škol. Cílem akce je „smíření s Prvními (domorodými) národy“. Vyřazeno nebo zlikvidováno bylo na 5 tisíc knih, románů, povídek, komiksů i encyklopedií, seznam má Radio Canada k dispozici. V roce 2019 se pak konal obřad „očištění plamenem,“ při kterém bylo spáleno asi 30 z těchto zakázaných knih. Mezi dotčená díla patří světoznámé komiksy Tintin nebo Asterix. Popel ze spálených byl použit jako hnojivo k výsadbě stromu. Podle organizátorů pseudonáboženského rituálu „tím došlo ke změně z negativního na pozitivní." Instruktážní video pro žáky vysvětluje postup s komentářem: „Pohřbíváme popel rasismu, diskriminace a stereotypů v naději, že vyrosteme v inkluzivní zemi, kde všichni mohou žít v prosperitě a bezpečí.“

Podobné obřady se měly konat v každé ze škol, ale pandemie čínského koronaviru je odsunula na později. Počáteční myšlenka spálit všechny knihy byla také zamítnuta, protože se školské rady obávaly pobouření rodičů a učitelů. "Tyto knihy byly nebo jsou v procesu recyklace,“ vysvětluje mluvčí školské rady Lyne Cossette s tím, že knihy vyřazené z knihoven měly zastaralý a nevhodný obsah.

Inkviziční výbor složený ze členů školské rady a původních obyvatel Kanady analyzoval stovky dětských knih o tzv. Prvních (domorodých) národech. Ministerstvo školství ve státě Ontario tak do selekce škodlivých knih nebylo zapojeno.

„Lidé propadají panice z pálení knih, ale mluvíme o milionech knih, které mají negativní představy o domorodých lidech, které udržují stereotypy, které jsou opravdu škodlivé a nebezpečné,“ říká Suzy Kiesová, která nejen že natočila instruktážní video pro pálení knih v další kanadských školách, ale je jedním z iniciátorů této „očisty“. Sama se prezentuje jako "nezávislá výzkumnice" a  "strážkyně vědění." Nabízí školení pro školy v celém Ontáriu, které se chtějí z projektu poučit a do něj zapojit. Běloška Kiesová má ale mocnější pozici, než se na první pohled může zdát. Je spolupředsedkyní Komise pro domorodé obyvatelstvo vládní progresivistické Liberální strany Kanady a poradkyní premiéra. Webové stránky předsedy vlády Justina Trudeaua představují tuto bělošku, jako městského domorodce montagnaisského (dřívější označení pro kanadské domorodce severovýchodu Québeku) a abenakézského (kanadští domorodci mj. z jihovýchodniho Québeku) původu.

Školská rada zlikvidovala například komiks Tintin v Americe za „nepřijatelný jazyk, nesprávné informace, negativní zobrazení domorodých obyvatel a urážlivé vyobrazení domorodců na kresbách. V komiksu belgického kreslíře Hergého, vydaném v roce 1932, který je jednou z autorových nejprodávanějších knih na světě, je „nepřijatelné“ označení pro Indiány (také už škodlivý termín) "rudé kůže".

Stažena byla například kniha Eskymáci z roku 1981, kvůli výrazu Eskymák, dále řada knih, kde se mluví o „Indiánech“, také známý Lucky Luke, kvůli nerovnováze moci mezi bílými a domorodými obyvateli, kteří jsou považováni za padouchy.

Nepřijatelný je i světoznámý francouzský komiks Asterix, vykreslující hrdinný boj Galů proti římským okupantům. Kiesová tvrdí, že tu dochází k sexualizaci domorodé ženy, která se zamiluje do tlustého, silného a dobráckého hrdiny Obelixe. Mladá žena je tu vyobrazena s hlubokým výstřihem a v minisukní. „Šli byste si zaběhat do lesa v minisukni?“ táže se Kiesová, „Ale lidé si to myslí,“ domnívá se. Existuje tu podle ní vytvořená představa domorodých žen jako snadno získaných žen, dychtivých divokého sexu.

Suzy Kies is on the wrong side of history. History judges really severely societies that orchestrate book burning.#cdnpoli https://t.co/x9lOpWOXUE

— ⚡️🦄 The HODLing Unicorn 🦄 ⚡️ (@Nouknitouk) September 7, 2021

Na indexu se ocitla i legendární, rovněž zfilmovaná postava statečné indiánské „princezny“ Pocahontas. „Je tak sexuální a smyslná, pro nás, domorodé ženy je to nebezpečné,“ káže Suzy Kiesová.

Likvidují se ale knihy publikované nedávno. Quebecký autor komiksů Marcel Levasseur je zdrcen, když se dověděl, že jeho postava a stejnojmenná knížka Laflèche byla stažena ze školních knihoven. V roce 2011 byla kniha ve finále Cen Tamarac, kterou uděluje Ontario Library Association. „Během 10 let jsem se stal z téměř vítěze ceny zakázaným autorem," říká. Vtipný komiks se odehrává během Francouzsko-indiánské války, v době Nové Francie, a dělá si legraci ze vztahů mezi domorodci a francouzskými a anglickými vojáky. Školská rada obviňuje komiks z nepřijatelného jazyka a chybného zobrazení domorodců na kresbách. Levasseur měl nyní vydat čtvrtý díl, ale ztratil chuť a klade si otázku, zda má cenu dál bojovat.

"To je neuvěřitelné. Jaké právo mají na takovou věc? Je to naprosto směšné," odsuzuje likvidaci knih Sylvie Brienová, jejíž dětský román The Indian College Affair byl také stažen. Nikdo z autorů nebyl podle Radio Canada informován o tom, že jejich knihy byly označeny za nežádoucí.