Pražský výbor komunistické strany (KSČM) se ostře vymezil proti hromadnému připomínání justiční vraždy Milady Horákové, od které v sobotu uplyne sedmdesát let. Kampaň s názvem „Zavražděna komunisty“, v rámci níž se  na mnoha veřejných budovách v Praze vyvěsily velkoplošné portréty doprovázené rudým nápisem o vině komunistů, jejich pražské vedení v čele s Martou Semelovou považuje za útok „antikomunistických fanatiků“.

„KSČM důrazně protestuje proti zkreslování a přepisování historické pravdy a proti rozdmýchávání antikomunistické nenávisti, která je opět vyvolávána v hlavním městě,“ uvádí krajský komunistický výbor v prohlášení, které má redakce Echo24 k dispozici. Sdružení Dekomunizace, které za kampaní stojí, je podle komunistů „vehementně podporované vedením pražské radnice pod taktovkou pirátského Hřiba“.

Pražští komunisté dále kritizují prohlášení vydané spolkem Paměť národa, v němž se také uvádí, že „Komunistická strana Československa ani její nástupkyně Komunistická strana Čech a Moravy…se nerozešla s komunistickou ideologií, jejíž nedílnou součástí je násilí, popření lidských práv i mravních hodnot, o které se opírá demokratický právní stát…Veškerou vinu za teror, který v naší zemi rozpoutali a za zločiny, jichž se v masovém měřítku dopouštěli, tím svádějí na nějaké jednotlivce, aby zakryli, že se ve skutečnosti jednalo o cílevědomou politiku strany uskutečňující komunistickou ideologii, která takový postup přímo vyžadovala“.

Podle Semelové jsou komunisté od svého vzniku demokratickou stranou podporující důstojný život a naopak vyzdvihuje zločiny kapitalismu. „My komunisté od samého vzniku komunistické strany, jejíž 100. výročí si příští rok připomínáme, bojujeme za důstojný život bez válek, bídy, hladu a vykořisťování. Chceme, aby se lidé nemuseli bát, že nebudou mít práci, že přijdou o střechu nad hlavu, že nebudou mít na jídlo, léky, vzdělání pro své děti. Je to kapitalismus, který vyvolává války a zabíjení, je to kapitalismus, který vytváří propastné rozdíly mezi dvěma světy, malým světem těch, kdo se na úkor ostatních topí v bohatství a velkým světem těch, kteří jsou na či pod hranicí chudoby. Je to zločinný kapitalismus, ne myšlenka komunismu“, uvádí se v prohlášení.

Krajský výbor navíc odmítá srovnávání komunistické ideologie na rovinu nacistické. „Přitom to byli právě komunisté, kteří se postavili do předních řad v boji proti německému nacismu, kteří organizovali odpor proti okupantům a kteří v obrovském počtu končili svůj život na popravištích, v mučírnách a koncentračních táborech,“ vyjádřila se strana.

Transparenty, černé prapory i nahrávky v metru

Transparent s podobiznou Milady Horákové a nápisem „zavražděna komunisty“ vyvěsilo mnoho institucí. Kromě samospráv se přidaly také některé vysoké školy, například rektorát Univerzity Karlovy nebo její Právnická fakulta.

Jiným způsobem se naopak zapojí Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, která transparent nevyvěsí, v den výročí popravy se zapojí jen umístěním černé vlajky. To vzbudilo kritiku například ze strany občanského sdružení Dekomunizace, které akci s vyvěšením transparentu s Miladou Horákovou vymyslelo. Podrobněji jsme o tom psali zde.

Lidé v Česku si v pátek i o víkendu připomenou 70. výročí komunistické justiční vraždy Milady Horákové. Pietní akce se uskuteční v Praze na ďáblickém pohřebišti, v Karolinu, u symbolického hrobu na vyšehradském hřbitově i v ulici pojmenované po popravené političce v Praze 7. V metru v pátek opakovaně zazní koláž z nahrávek z vykonstruovaného procesu s Horákovou. Na víc než 60 míst mimo hlavní město zve na vzpomínkové akce spolek Milion chvilek.

Na ďáblickém hřbitově v pátek dopoledne oběti komunistického režimu připomene pietní shromáždění Sdružení bývalých politických vězňů let 1948-1989. V Karolinu položí věnec u busty popravené právničky a političky rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a další představitelé akademické obce. Dopolední vzpomínkovou akci u pamětní desky věnované Horákové v její ulici pořádá radnice sedmé městské části, odpolední pietní shromáždění na vyšehradském hřbitově zorganizoval Klub dr. Milady Horákové.

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla. Její popel skončil neznámo kde.