MAĎARSKÉ PARLAMENTNÍ VOLBY

Referendum o Viktoru Orbánovi. Jeho Fidesz zůstává favoritem nedělních voleb

MAĎARSKÉ PARLAMENTNÍ VOLBY
Referendum o Viktoru Orbánovi. Jeho Fidesz zůstává favoritem nedělních voleb

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Maďaři si v neděli zvolí nové poslance. Současnému konzervativnímu premiérovi Viktoru Orbánovi a jeho straně Fidesz se poprvé postaví ve volbách sjednocená opozice. Opoziční koalice o šesti stranách je složena ze zelených, socialistů i pravice a do voleb ji vede Péter Márki-Zay. Ten se během kampaně zaměřil na kritiku Orbánovy vlády a tvrdí, že si voliči musí vybrat mezi Evropou a Východem. V posledních týdnech rezonovala v souvislosti s konfliktem na Ukrajině i Orbánova dlouhodobá náklonnost k Vladimiru Putinovi. Na podporu jeho uskupení to ale podle průzkumů devastující vliv nemělo, stále má těsný náskok před opozicí.

Viktor Orbán obhajuje křeslo premiéra potřetí v řadě, premiérem je nepřetržitě od roku 2010. Maďarské vládě předsedal poprvé už na přelomu tisíciletí. Poslední průzkumy naznačují, že vládní Fidesz má před opozicí mírný náskok. Dva týdny před volbami by stranu například podle dat agentury Závecz volilo 41 procent voličů, zatímco opozici 39 procent.

Orbánovi kritici se v posledních týdnech kampaně soustředili na jeho blízký vztah s ruským prezidetem Vladimirem Putinem. Orbán ho navštívil naposledy 1. února – tedy tří týdny před ruskou invazí na Ukrajinu. Opakovaně na to upozorňoval lídr opozice, vystudovaný ekonom Péter Márki-Zay, který se prezentuje také jako konzervativní a katolický kandidát na premiéra. Současného premiéra opakovaně nazývá „maďarským Putinem“. „Musíme si vybrat Evropu místo Východu,“ říká Márki-Zay. Orbán je kvůli omezené podpoře pro Ukrajinu kritizován i v rámci EU. Tento týden kvůli tomu odpadlo i jednání ministrů obrany Visegrádské čtyřky v Budapešti.

Jeho konzervativní vláda se stala opakovaně trnem v oku Bruselu – v létě minulého roku kvůli novému zákonu na ochranu dětí. Ten v zemi zakázal propagaci LGBT témat ve školách a školkách a také v televizi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tehdy hovořila o „ostudě“. Nedlouho nato EK ve své zprávě zhodnotila vývoj stavu právního státu v Maďarsku jako nejméně uspokojivý z celé sedmadvacítky.

Orbán zůstává favoritem, myslí si politolog Petr Just

Politolog a vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha, Petr Just, se domnívá, že maďarský pohled na Orbánovu vládu je pozitivnější. Stále podle něj jde o favorita voleb.

„Volby jsou bezpochyby hlasováním o Viktoru Orbánovi, který dominuje maďarské politice posledních 12 let a s jehož vládnutím je zejména navenek spojena řada problematických bodů vztahujících se jak k podobě politického systému (změna volebního systému, ovládnutí ústavního soudu) i problémů z jiných oblastí (školství, média),“ uvedl Just.

„Uvnitř je ale jeho pozice mnohem silnější, vzhledem k důrazu na odkaz maďarských tradic či štědrou sociální politiku. Je tedy evidentní, že obraz Maďarska je jiný zvenčí a jiný zevnitř, ale protože vnitřní pohled je k Viktoru Orbánovi mnohem pozitivnější, byť ne zcela bez výhrad, činí ho to i nadále favoritem voleb,“ uvedl pro deník Echo24 Just.

Zároveň si všímá, že předvolební kampaň byla na obou stranách „výrazně personalizovaná“, jejím cílem bylo vymezení se vůči politické konkurenci. Fidesz pro tyto účely reinkarnoval bývalého levicového premiéra za socialisty. „Vymezují se sice proti lídrovi sjednocené opozice Pétru Markimu-Zayovi, ale mnohem více se zaměřují na osobu bývalého premiéra z let 2004-2009 Ference Gyurcsányho, s jehož vládnutím je spojena řada kauz a afér, které přivedly tehdy vládnoucí socialisty do krize, z níž se dodnes plně nevzpamatovali,“ popisuje Just.

V souvislosti s koalicí složené ze šesti stran se hovoří o ideologicky nesourodém uskupení, které by se po volbách nemuselo shodnout na zásadních otázkách. „Právě ideová roztříštěnost subjektů vystupujících pod hlavičkou sjednocené opozice může být největším limitem případného vládnutí, pokud by opozice zvítězila. Shodly by se patrně na krocích souvisejících s něčím, co může nazvat „de-orbánizací“ maďarské politiky – a to jak vnitromaďarsky tak z hlediska postavení Maďarska v Evropě a obecně v mezinárodní politice. Z pohledu socio-ekonomických témat by však shodu nacházely pravděpodobně mnohem obtížněji,“ dodává Just.

Očekává se těsný výsledek

Volby začnou v neděli 4. dubna a budou trvat jeden den. Očekává se, že jejich výsledek může být velmi těsný. Opozice přiznává, že se do levo-pravé koalice spojila s jedním hlavním cílem, tím je odstavit Viktora Orbána od moci. V koalici spolu kandidují zelení, socialisté, liberálové i dříve radikálně pravicový Jobbik.

Viktor Orbán se v Maďarsku těší dlouhodobě vysoké podpoře, v posledních volbách jeho strana získala 49,27 procenta hlasů a mohla tak potřetí sestavit v podstatě jednobarevnou vládu složenou z ministrů za Fidesz a dvou ministrů za KDNP (Křesťanskodemokratická lidová strana). Obě strany spolupracují už od roku 2006.

Jakub Fujáček

1. dubna 2022