BOŘENÍ SOCH

Snaha bourat sochy dorazila až do Grónska. Lidé odstranění misionáře ale odmítli v referendu

BOŘENÍ SOCH
Snaha bourat sochy dorazila až do Grónska. Lidé odstranění misionáře ale odmítli v referendu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Socha dánsko-norského misionáře Hanse Egedeho zřejmě v hlavním městě Grónska Nuuku zůstane. Pro setrvání sochy muže, kterého odpůrci označují za kolonizátora, se vyjádřila většina v referendu, informoval server grónského rádia KNR. Snaha o boření historických soch vychází z událostí, které odstartovaly demonstrace napříč Spojenými státy kvůli smrti neozbrojeného černocha George Floyda. Většina obyvatel ostrova však otázku sochy zřejmě nepovažovala za tak závažnou, referenda se zúčastnil jen zlomek lidí.

Sochu Hanse Egedeho v červnu vandalové v duchu protestů ve Spojených státech potřísnili nápisem „dekolonizovat“, informovala dříve BBC. Obyvatelé tohoto ostrova, který je součástí Dánska, avšak má značnou autonomii i vlastní vládu, tak hlasovali o tom, zda podobně jako v případě některých amerických soch přejít k jejímu odstranění. Egedeho kritici považují za symbol dánské kolonizace Grónska. Egede na ostrově působil v osmnáctém století s podporou tehdejšího spojeného království Dánska a Norska.

Referendum nakonec rozhodlo o setrvání sochy, když 921 obyvatel hlasovalo pro, zatímco 600 proti. Pravdou však je, že většinu obyvatel zřejmě spor o sochu spíše vůbec nezaujal, jelikož celkem mohlo volit až 23 000 lidí. O osudu sochy mají úřady definitivně rozhodnout až v září.

Sochy některých státníků či generálů v USA kvůli vazbám na otrokářskou minulost budí kontroverze a mnoho měst v posledních týdnech přistoupilo k odstraňování v reakci na vlnu protestů proti údajnému rasismu a policejní brutalitě. Terčem jsou například i sochy mořeplavce Kryštofa Kolumba, kterého protestující taktéž řadí mezi kolonialisty. Nejsilnější americké protestní hnutí za poslední dekády nastartovala smrt 46letého Floyda, kterému při zatýkání bělošský policista Derek Chauvin několik minut klečel na krku.

, zdb

26. července 2020