Privatizace v Česku

„Rádoby pomsta.“ KSČM chce ve sněmovně probírat privatizaci z 90. let

Privatizace v Česku
„Rádoby pomsta.“ KSČM chce ve sněmovně probírat privatizaci z 90. let

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Komunisté prosadili na program sněmovny poněkud netypický bod. Chtějí probírat privatizaci z devadesátých let minulého století. Podpořilo je hnutí ANO, SPD a Piráti. Mimo to zítra ve Sněmovně promluví třetí nejvyšší ústavní činitel USA a předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan. Poté následuje mimořádná schůze věnovaná kárnému řízení s šéfem GIBS Michalem Murínem, které zahájil premiér v demisi Andrej Babiš.

Pro zařazení bodu s názvem „Nezaplacené podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 až 1998“ hlasovalo minulý týden 105 poslanců, proti 35. Předseda KSČM Vojtěch Filip téma privatizace na půdě sněmovny zdůvodnil nutností „udělat inventuru.“

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura pro deník Echo24 uvedl, že bod vetovat ODS mohla, ale neudělala to. „Myslím, že to je rádoby pomsta za to, jak kritizujeme vládu a spojenectví ANO, komunistů a SPD. My se toho bodu nebojíme. Ani jsme ho ani nevetovali, ačkoli jsme mohli. Vetovat může 20 poslanců a náš klub má 25 členů,“ uvedl pro Echo24 Zbyněk Stanjura.

S podobným návrhem přišel ve sněmovně Vojtěch Filip v den, kdy sněmovna jednala o tehdejším předsedovi sněmovní komise pro GIBS a komunistovi Zdeňku Ondráčkovi. Ten následně na funkci rezignoval, psali jsme o tom zde. Stalo se tak poté, co Ondráčkovo zvolení šéfem komise pro GIBS kritizovaly opoziční strany, včetně ODS. Ondráček pravou část sněmovny nazval „demokratickou žumpou“. Proti Ondráčkovi v čele komise ale demonstrovaly i tisíce lidí v několika českých a moravských městech.

Na program sněmovny se bod vzhledem k vystoupení Paula Ryana a mimořádné schůze, které jsou v plánu na tento týden, dostane nejdříve na začátku příští řádné schůze, tedy 10. dubna. Není to ale pevně zařazený bod, kdy se jím budou poslanci skutečně zabývat, zatím není jasné. Podle Zbyňka Stanjury je ODS připravena a hodlá naopak ukázat pozitivní příklady privatizace.

Jak předseda KSČM Vojtěch Filip ve sněmovně 20. března vysvětloval navržení bodu o privatizaci: 

„Já jsem neuspěl minulý týden s tím, že bychom také projednali privatizační zločiny ODS, protože to zablokoval klub KDU-ČSL a Starostů, což mě překvapilo, protože o nich jsem v té chvíli nemluvil. Ale protože tento rok je velmi důležitý vzhledem k tomu, že jsme v roce 2018 a bude se promlčovat další řada privatizací, tak si myslím, že na začátek toho našeho jednání o tom, co se při privatizaci stalo za zločiny, je potřeba udělat inventuru. Proto navrhuji nový bod, který by se jmenoval Nezaplacené podniky privatizované vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 až 1996.“

Po Ryanově projevu přijde na přetřes kárné řízení s Murínem

Poslanci se v úterý sejdou na schůzi sněmovny k situaci kolem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) poté, co na její půdě vystoupí šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan. O jeho programu v Praze jsme psali zde.

Svolání mimořádné schůze podnítila TOP 09, pod žádost získala dostatečný počet poslaneckých podpisů. Premiér v demisi Andrej Babiš by měl na schůzi podle návrhu programu vysvětlovat kárné řízení s ředitelem GIBS Michalem Murínem. Žádost podpořilo podpisem podle předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska 56 poslanců z řad TOP 09, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL a STAN. Nutných je podle jednacího řádu nejméně 40 podpisů.

Mimořádná schůze se nakonec nemusí vůbec uskutečnit, a to v případě, že poslanci neschválí její program. Navzdory tomu se otevře prostor pro debatu, byť jen pro řečníky s přednostním právem. Babiš vede s Murínem spor, inspekce už dřív oznámila, že premiér žádal ředitelovu rezignaci. Pokud by odstoupil do konce února, bylo by to prý „bez skandálu“. Murín rezignovat odmítl.

Babiš už dříve oznámil, že hodlá Murína dočasně zprostit výkonu služby. Ze zákona o služebním poměru vyplývá, že člen bezpečnostního sboru může být zproštěn výkonu služby, pokud je podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku. Kázeňské řízení kvůli přestupku už začalo, není veřejné. Podle Kalouska existuje vážné podezření, že jde o snahu politicky ovlivnit GIBS a jejím prostřednictvím i další bezpečnostní složky.