Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat. Částečně se omezí zabavování movitých věcí. V novele, jejíž části míří po poslaneckých úpravách i na řešení některých dluhů z minulosti, to v pátek schválila Sněmovna. Snahy o zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komora opět odmítla. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

S výslednou podobou změn, jak je dolní komora přijala, nebyly některé opoziční i koaliční poslanecké kluby spokojeny. Jsou podle nich jen drobné. Zástupci frakcí doufají, že zasáhne horní komora. Rovněž ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že z výsledku není nadšená. „Senátoři budou mít těžkou práci,“ konstatovala.

Předloha zavede po sněmovních úpravách šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by mohla trvat nejdéle 12 let. Vláda původně navrhovala základní tříletou lhůtu a maximální délku exekuce devět let.

Sněmovna schválila také omezení mobiliárních exekucí důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun.

Návrh Pirátů a lidovců na místní příslušnost exekutorů narazil

Trojice návrhů Pirátů a KDU-ČSL na zavedení místní příslušnosti exekutorů s rozdělováním případů takzvaným kolečkem a soustředěním exekucí mířících na jednoho dlužníka u jednoho exekutora ve Sněmovně opět narazila. Jedna z úprav předpokládala úplnou teritorialitu exekutorů podle krajů, další dva částečnou místní příslušnost, tedy jen u vybraných dluhů. Nyní si mohou věřitelé exekutora svobodně zvolit.

Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Na dluhy z minulosti míří dva schválené poslanecké návrhy. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Budou se také zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé získají část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům stát uhradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Z vládní předlohy Sněmovna vypustila jednu ze stěžejních částí. Týkala se soustřeďování exekucí na jednoho dlužníka u exekutora, který zahájil první z nich. Vláda si od změny slibovala snížení nákladů řízení.

Z vymožených peněz by se podle dalších schválených úprav měla splácet nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok. Sníží se penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Sněmovna přijala některé další drobnější změny. Jde například o povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a zákaz zabavovat příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.