Oddlužovací zákon a jeho dvě verze můžou zapříčinit spory ve vládní koalici. Poslanci sociální demokracie totiž zřejmě podpoří senátní návrh oddlužovacího zákona. Důležité hlasování se odehraje v úterý, kdy se na stůl poslancům dostanou dva návrhy novely zákona, které řeší problémy s předlužením. Senátní návrh podporují také organizace pomáhající lidem v životní nouzi. Problémy s exekucí řeší v Česku přes 800 tisíc lidí.

Během projednávání novely oddlužovacího zákona v horní komoře parlamentu ji neúspěšný kandidát na prezidenta a senátor Marek Hilšer nazval jako „zákon roku, možná i desetiletí“. Upravenou sněmovní verzi senátoři drtivou většinou hlasů vrátili zpět poslancům. Ti tak budou rozhodovat, zda podpoří původní sněmovní verzi, či senátní, která podle odborníků dává větší šanci dlužníkům. K té se přiklání i bývalá ministryně školství Kateřina Valachová, která bude hlasovat pro senátní návrh. Autorem sněmovního návrhu je přitom Patrik Nacher z hnutí ANO.

„Poslanecký klub ČSSD podporoval při hlasování ve sněmovně můj poslanecký návrh, který rušil 30 procent splacení dluhu a ponechával povinnost vynaložit na splacení dluhu veškeré úsilí. Jednat o tom budeme v úterý na klubu. Předpokládám, že se zachováme stejně. Já budu hlasovat pro senátní verzi a neprojde-li, jsem připravená podpořit sněmovní, je to pořád posun vpřed proti stávajícímu stavu,“ řekla pro Echo24 Kateřina Valachová.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek přitom počítal s jednotnou vládní podporou. „Předpokládám, že velká většina poslanců ve sněmovně podpoří původní verzi pro oddlužení našich občanů. Podle našeho názoru je vyvážená jak na stranu věřitelů, tak na stranu dlužníků,“ řekl Jaroslav Faltýnek. Podle něj je senátní verze nakloněná spíše ve prospěch dlužníků.

Senátní verzi nejspíše podpoří i Piráti, lidovci a komunisté. K návrhu horní komory se přiklání i hnutí STAN. „Podpoříme jednoznačně senátní,“ řekl pro Echo24 předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský. „Zavedení možnosti oddlužení se vyplatí všem. Těch skoro 900 tisíc lidí v exekuci je obrovskou zátěží pro ekonomiku. Nemají důvod legálně pracovat. Nevyplatí se jim to. A tak přecházejí do šedé ekonomiky. A žijí z dávek. A vychovávají své potomky ve stejném způsobu života. Těch 500 tisíc lidí z nich, kteří jsou v dluhové pasti, jsou vyloučeni zcela. A bez naděje. Je v zájmu celé společnosti, aby dostali šanci. Pomůže to ekonomicky – z příjemců dávek se alespoň v některých případech stanou naopak plátci daní,“ uvedl Jan Farský.

Proti senátnímu návrhu se však staví opoziční ODS, která svou pozici vyjasní až v úterý. „Ani jedna z variant není ideální. Senátní verzi nepodpoříme, o tom, zda budeme hlasovat pro sněmovní návrh, se rozhodneme na úterním poslaneckém klubu,“ řekl pro Echo24 předseda ODS Petr Fiala.

Dvě varianty oddlužení

Předloha ve sněmovní verzi počítá se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Vláda dříve navrhovala polovinu.

Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Vstup do osobního bankrotu by byl navíc zamítnut, pokud by splátky stačily jen na měsíční asi tisícikorunovou odměnu insolvenčnímu správci.

Senát novelu insolvenčního zákona vrátil a přidal k němu tři pozměňovací návrhy. První návrh počítá s tím, že se sníží částka, kterou bude muset dlužník měsíčně platit. Další návrh doplňuje definici nepoctivého záměru a třetí řeší třicetiprocentní podmínku úhrady dluhu. „Stačí, aby dlužník plnil po dobu pěti let povinnosti, které mu zákon ukládá,“ řekl při projednávání v horní komoře Jiří Dienstbier (ČSSD).

Podle mapy exekucí mělo před dvěma lety alespoň jednu exekuci 863 tisíc lidí. Proti roku 2016 jich přes 29 000 přibylo. Tři a víc exekucí mělo 493 000 osob. Více než deset exekucí naráz mělo pak 151 000 lidí. V krajích na tom byl nejhůře Ústecký kraj, kde měl exekuci každý pátý. V Karlovarském kraji bylo v exekuci 17 procent obyvatel.

Sněmovna projedná vydání Roznera

Při zasedání sněmovny v příštím týdnu se bude také hlasovat o proplácení prvních tří dnů nemoci. To prosadila sociální demokracie, i když někteří poslanci hnutí ANO návrh odmítali. Před schvalováním je mimo jiné návrh komunistů na zdanění státních náhrad, které dostávají církve za majetek nevydaný v restitucích.

Schvalování zdanění církevních restitucí by se mělo odehrát ve středu. Mohlo by je provázet zdržování zejména pravicovou opozicí, která pokládá předlohu za protiústavní. Projednávání novely se táhlo ve sněmovně celý rok. Odhlasovat zákon museli poslanci až během mimořádné schůze, kterou svolali komunisté.

Hlasovat se také bude o vydání poslance SPD Miloslava Roznera k trestnímu stíhání. Rozner totiž v minulosti nazval někdejší romský tábor v Letech u Písku „neexistujícím pseudokoncentrákem“. Doporučení k policejní žádosti ještě musí vydat mandátový a imunitní výbor.