TRABLE S VAKCÍNOU

AstraZeneca je bezpečná, trombóza po očkování ojedinělá. Státy i tak šláply na brzdu

TRABLE S VAKCÍNOU
AstraZeneca je bezpečná, trombóza po očkování ojedinělá. Státy i tak šláply na brzdu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Případy krevních sraženin po očkování vakcínou od britsko-švédské firmy AstraZeneca vzbudila vlnu paniky, dle expertů a světových agentur ale nepodloženou. Přímá souvislost mezi vakcínou a trombózou stále nebyla dokázána, navíc podle aktuálních statistik je výskyt trombóz v populaci mnohem vyšší než počet případů souvisejících s očkováním. Na stranu AstraZeneky se přidala Světová zdravotnická organizace (WHO), Evropská léková agentura (EMA) i Britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). Více než dvě desítky států i tak preventivně šláply na plyn a pozastavily očkování, naopak Česká republika či Polsko pokračují s vakcinací dále. Pole druhé jmenované země je situace důsledkem dezinformační války.

„Tato situace není neočekávaná. Když očkujete miliony lidí, je nevyhnutelné, že dochází k vzácným či závažným případům onemocnění následujícím po vakcinaci,“ řekla v úterý novinářům Emer Cookeová, šéfka EMA. Dodala, že přínos očkování touto vakcínou stále převažuje možná rizika. Hodnocení několika případů vážných potíží a úmrtí podle ní pokračuje a experti agentury své závěry oznámí ve čtvrtek, předběžně dle dosavadního zkoumání expertů nic nenaznačuje tomu, že by vakcíny přímo způsobovaly obtíže hlášené z evropských států.

Právě na oficiální stanovisko EMA čekají země, které v reakci na podezřelá úmrtí po očkování pro jistotu pozastavily vakcinaci s AstraZenekou. Příčinnou souvislost mezi vedlejšími účinky a očkováním zatím nenalezly. Jako první pozastavilo očkování Dánsko, kde zemřela pacientka po očkování na následky krevních sraženin. Po Dánsku následovalo Norsko, které oznámilo, že v zemi byli krátce po očkování hospitalizováni ve vážném stavu tři zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček.

K severským zemím se postupně přidaly Island, Bulharsko, Rumunsko, Nizozemsko a Irsko. Podobný postup zvolily Rakousko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Lucembursko, přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé konkrétní šarže vakcíny. Rakousko například již dříve uvedlo, že jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá se ocitla ve vážném stavu s plicní embolií.

Na brzdu šláplo v pondělí i Německo, a to s odkazem na doporučení Institutu Paula Ehrlicha (PEI). Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že bylo zaznamenáno sedm podezřelých případů mozkové žilní trombózy, které je nyní nutné objasnit. Po Německu pozastavily až do stanoviska EMA vakcinaci také Itálie, Francie a Španělsko – i tyto země zdůraznily, že jde o preventivní opatření, dokud se nepotvrdí bezpečnost používaných šarží. V případně Španělska jde o dvoutýdenní pauzu.

V pondělí večer se k celkovému výčtu přidaly i země jako Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko. Z mimoevropských států to bylo Thajsko, Konžská demokratická republika a Indonésie. Thajsko ale svou očkovací kampaň obnovilo.

Velká Británie se nad kroky zmíněných států trošku podivuje – na svém území už totiž aplikovala 11 milionů dávek a nezaznamenala žádný významný nárůst případů krevních sraženin. Britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA) rovněž uvedl, že dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou a případy krevních sraženin u některých naočkovaných. Samotná společnost AstraZeneca v neděli oznámila, že zhodnotila údaje o 17 milionech osob z EU a Británie naočkovaných její vakcínou a žádné důkazy o souvislosti mezi očkovací látkou a zvýšeným rizikem tvorby krevních sraženin nenašla. Vakcíny se v minulých dnech zastala i Světová zdravotnická organizace (WHO).

Trombóza je u očkovaných vzácná, jde o dezinformační válku

Podle informací na webu České angiologické společnosti, které sdružuje lékaře zabývající se léčbou cévního systému, je výskyt hluboké žilní trombózy asi 160 případů na 100 tisíc obyvatel a trombózy povrchových žil asi 400 na 100 tisíc obyvatel. S věkem se pak pravděpodobnost zvyšuje až na pět z tisíce lidí nad 45 let a jedno procento lidí nad 80 let. Počet případů souvisejících s očkováním AstraZenekou tedy v tomto kontextu není nijak převratný.

„Zatím nebyla prokázána příčinná souvislost nežádoucích účinků přímo s podáním vakcíny. Počty těch událostí se nevymykají běžné populaci,“ zopakoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na vládní tiskovce. Podle něj pro to svědčí i zkušenosti z Velké Británie, kde se vakcínou AstraZeneca masivně očkuje. „Její prokazatelný benefit je neoddiskutovatelný a není potřeba mít nějakou obavu."

Polští zástupci si troufli na tvrdší výroky. Rozhodnutí některých zemí pozastavit očkování vakcínou AstraZeneca je podle blízkého spolupracovníka polského premiéra Mateusze Morawieckého výsledkem dezinformační války. „Je možné, že máme co do činění s brutální válkou na trhu farmaceutických koncernů za použití dezinformací,“ řekl Michal Dworczyk, šéf kanceláře premiéra Morawieckého. „Mnoho věcí svědčí o tom, že jsou vedeny aktivity s cílem diskreditovat jednoho z výrobců,“ dodal. Není podle něj vyloučené, že dezinformační válku podporují země, v nichž jsou farmaceutické společnosti zaregistrované.

Dworczyk připomněl, že příslušné instituce v těchto státech zkoumají možnou souvislost mezi zdravotními problémy, jež se objevily u některých očkovaných, a vakcinací. „Ale většina zemí, která dočasně zastavila očkování, podlehla panice kvůli v médiích rozdmýchávaným informacím o údajných komplikacích po podání (vakcíny od) AstraZeneca,“ řekl. „Jsem přesvědčený, že velká část z nich se brzy k očkování s využitím látky vrátí,“ dodal.

Vakcína, na které se podílela i Oxfordská univerzita, se měla díky své ceně i dobrým skladovacím podmínkám stát páteří očkovacích strategií v Evropě. V České republice s ní mají operovat především praktičtí lékaři – díky tomu, že se nemusí uchovávat ve velmi nízkých teplotách, je vhodná pro aplikaci v ordinacích. Klinické testy prokázaly účinnost kolem 70 procent. Při testech nicméně vyšlo najevo, že pokud byla dobrovolníkům podána nejprve jen poloviční dávka a po měsíci pak celá dávka, účinnost očkovacího preparátu dosáhla 90 procent.

 

17. března 2021