Nový ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) svými kroky dává stále naději na výstavbu hojně diskutovaných projektů, jako je plavební stupeň Děčín nebo kanál Dunaj Odra Labe, který je hlasitě podporován prezidentem Milošem Zemanem. Kremlík především zabránil oslabení pravomocí Ředitelství vodních cest. Jeho předchůdce Dan Ťok chtěl část pravomocí převést na ministerstvo zemědělství.

„Pan Kremlík se jasně postavil za vodní cesty. Vyhodnotil to tak, že vodní cesty jsou potřebně v souvislosti s problematikou vody. Ve Slovinsku teď například společně s prezidentem podporoval plavební koridor DOL. Ředitelství vodních cest zachránil a ohledně Kanálu Dunaj Odra Labe jedná. O plavebním stupni Děčín ode mě dostává průběžně informace,“ uvedl pro Echo24 šéf společnosti Vodní cesty Jan Skalický.

Investice do dopravní infrastruktury na řekách bude mít nadále na starosti Ředitelství vodních cest (ŘVC), jehož zřizovatelem je ministerstvo dopravy. Úřad bude také zodpovědný za provoz přístavů a dalších vodních staveb. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se na tom dohodl s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD). Kremlíkův předchůdce Dan Ťok se na začátku letošního roku s Tomanem domluvil na přesunu těchto pravomocí na státní podniky Povodí, na které dohlíží ministerstvo zemědělství.

„Dohodli jsme se, že zachováme stávající investiční model. ŘVC má ode mě za úkol poskytovat státním podnikům Povodí know-how a součinnost při přípravě nových vodních staveb. Musí se také zaměřit na rychlejší přípravu a realizaci nových akcí,“ uvedl Kremlík. Náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík k tomu řekl, že obě ministerstva budou v případě vodních staveb nadále spolupracovat.

Podle šéfa společnosti Vodní cesty bylo Ředitelství vodních cest ohroženo. „Došlo k ryzímu zachránění organizace Ředitelství vodních cest, protože ta byla za předchůdce Ťoka paralyzovaná. Organizace nesměla nic nového rozjíždět, pokračovat v přípravách projektů, vypisovat soutěže. Byl pokyn předávat vše na státní podniky Povodí. To bylo naprosto nekoncepční. Pan ministr Kremlík udělal to, co bylo potřeba, aby nedošlo k narušení přípravy staveb,“ uvedl pro Echo24 Jan Skalický. 

ŘVC tak bude nadále státním investorem do nové infrastruktury vodních cest, zejména pak pro výstavbu a rozvoj veřejné přístavní infrastruktury, servisních center včetně servisních plavidel, lodních výtahů a dalších staveb, které by měly usnadnit lodní provoz na řekách. V pravomoci úřadu bude také provoz těchto objektů. Resort dopravy si od toho slibuje, že investice budou v souladu s Koncepcí vodní dopravy pro období 2016-2023. Plavební komory dosud ŘVC po dostavbě převádělo na jednotlivá Povodí. Tato praxe bude podle ministerstva fungovat i nadále.

Zástupci vodní dopravy rozhodnutí uvítali. „Nedojde tak k rozmělnění celistvé agendy investic do vodní dopravy a bude to i předpokladem pro urychlení nezbytných investic, jako je plavební stupeň Děčín a Přelouč na labsko-vltavské vodní cestě,“ uvedl předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp.

Na přesunu investorských pravomocí pro vodní stavby se s ministerstvem zemědělství z kraje letošního roku dohodl tehdejší ministr dopravy Ťok. Ministerstvu dopravy měla zůstat odpovědnost za rozvoj vnitrozemské vodní dopravy, i když faktické investice by přeneslo na Povodí. Ředitelství vodních cest by pak mělo roli supervizora investičních projektů. Plán vyvolal obavy zástupců vodní dopravy, podle kterých by mohl vést ke snížení investic do vodních tras.

Děčínský jez

Projekt děčínského jezu má však zásadní problém. Evropská komise nedávno uvedla, že Česká republika nemůže ekologické dopady kompenzovat v zahraničí. Skalický však tvrdí, že by se stavba dala kompenzovat na území Národního parku Českého Švýcarska, což ale popírají představitelé parku.

Skalický, který sám sebe považuje za hlavního lobbistu v této otázce, upozorňuje, že jez podporuje například i ministr zemědělství Miroslav Toman. „Děčínský jez má podporu od ministerstev i komunálních politiků, takže je evidentní, že je prospěšný. Primátor Děčína by také jen těžko mohl podporovat dílo, kdyby mělo negativní odezvu v Děčíně. Není možné, aby drobnokvět, který tam nemá co dělat, aby zvážil misky vah v neprospěch té stavby."

Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu plavebního stupně stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných kompenzačních opatření. Správa došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat.

„Pokud vláda poruší vlastní zákony, dá nám jasně najevo, že platí jen pro někoho, kdy se mu to hodí. Pro vládu není evidentně důležitá ochrana přírody, ani ekonomické zájmy. Investicí do výstavby jezu u Děčína za pět miliard korun zničí cenné přírodní hodnoty za cenu zcela pochybné návratnosti,“ uvedl Jiří Káňa z Arniky.