Hlasovací koalice hnutí ANO, komunistů a SPD úspěšně blokuje projednávání mimořádných schůzí sněmovny. Ty jsou z velké části vyvolávány opozicí, která chce na jednáních probrat některé z vládních kroků. Drtivá většina schůzí však končí při prvním hlasování. Výjimkou bylo mimořádné jednání vyvolané komunisty kvůli církevním restitucím a snížení platů politiků iniciované Piráty a SPD.

Čtvrteční svolání mimořádné schůze skončilo jako v předchozích případech krachem. Opoziční poslanci se marně snažili s vládou probrat kritickou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, schodek státního rozpočtu či střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Při hlasování se proti projednání bodů postavili poslanci hnutí ANO a KSČM. Vládní sociální demokracie se zdržela nebo nehlasovala, podobně jako SPD. Opozice se však nehodlá mimořádného jednání vzdát. „Poslanci hnutí ANO odmítli schválit program schůze, abychom se i tímto mohli zabývat. Andrej Babiš ve sněmovně vůbec nebyl. Určitě se ale nevzdáváme a mimořádnou schůzi svoláme znovu. Třeba pan premiér přestane pohrdat sněmovnou a přijde,“ uvedl lídr opoziční ODS Petr Fiala.

Není to však poprvé, co došlo k témuž scénáři. Už v minulosti opoziční poslanci narazili při mimořádné schůzi vyvolané pro odvolání místopředsedy sněmovny Tomia Okamury kvůli jeho výrokům o táboře v Letech u Písku. Tehdy se za něj postavilo hnutí ANO a jeho vlastní strana SPD a část komunistů. „Z vystoupení šéfa poslaneckého klubu SPD jasně vyznělo, že je koaličním partnerem hnutí ANO,“ řekl tehdejší šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Stejný průběh měly i schůze ohledně personálních změn, které prováděla první vláda Andreje Babiše bez důvěry. Neúspěchem skončila i snaha projednat napjatou situaci ohledně Generální inspekce bezpečnostních sborů, na kterou předseda vlády tlačil kvůli odvolání ředitele Michala Murína.

Totálním fiaskem skončila snaha více stran svolat mimořádnou schůzi k projednání výroku prezidenta Miloše Zemana ohledně jedu novičok. Hlava státu v minulém roce prohlásila, že se podle Vojenského zpravodajství vyráběl v Česku. To však popřela Bezpečnostní informační služba. Mimořádné jednání sněmovny ani neprošlo k hlasování, protože se přihlásil nedostatečný počet poslanců. Schůze tak trvala necelých šest minut.

„Přestože opticky v sále byly minimálně dvě třetiny poslanců, tak přihlášeni byli velmi málo. A tím pádem Poslanecká sněmovna neměla kvorum k tomu, aby mohla jednat. Ale jak říkám: nebylo to tím, že by nebyli přítomni poslanci, ale tím, že se nepřihlásili,“ řekl předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Podobně se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD nasadili nový a bezprecedentní chvat – nepřihlásili svou přítomnost, tudíž nebyla sněmovna usnášeníschopná a schůze byla přerušena na neurčito, to je navždy. Hrůza z pravdy zjevně probouzí mimořádnou kreativitu,“ řekl Kalousek k projednání kauzy novičok ve sněmovně.

Opoziční KDU-ČSL narazila i se záměrem mimořádně jednat v červnu minulého roku o návrhu ministerstva práce a sociálních věcí. Podle lidovců hrozilo, že se ocitne na hranici chudoby až čtvrt milionu lidí, zejména rodiny s dětmi a senioři. Projednávání bodu zarazilo hnutí ANO a část sociální demokracie, která se připravovala na vládu s Andrejem Babišem.

Komunisté restituce protlačili

Oproti tomu úspěch mohli slavit komunisté, kterým se povedlo svolat mimořádnou schůzi kvůli církevním restitucím. Důvodem bylo, že návrh na zdanění církevních náhrad ležel ve sněmovně už skoro rok. KSČM tak podle opozice chtěla otestovat vládu, zda je jim nadále nakloněná.

„Žádáme to, co je naprosto logické a normální, zdůvodnění oprávněnosti výše konkrétních finančních náhrad a jejich zdanění tak, jako je tomu u každého jiného příjmu v České republice,“ přidal se na stranu komunistů předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Po sedmihodinové debatě nakonec hnutí ANO, SPD a sociální demokraté prohlasovali spolu s komunisty novelu zákona do dalšího čtení.

Druhou výjimkou se stalo projednání skokového navýšení platů politiků. Mimořádnou schůzi svolala opoziční Česká pirátská strana a Okamurova SPD. Tehdy s programem schůze souhlasili skoro všichni přítomní poslanci. Podle některých zákulisních hlasů z politických stran se však poslanci nechtěli ztrapnit před veřejností, kdy by nesouhlasili s menším růstem platů. Zákonodárci si tak po hodině a půl odhlasovali, že jim platy v letošním roce vzrostou o zhruba devět procent, nikoli o pětinu.