Novorozené české holčičce v londýnské nemocnici transplantovali chybějící brzlík. Je prvním Čechem, který tuto operaci podstoupil. Má jí pomoci obnovit imunitní systém. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovala Fakultní nemocnice v Motole. Funkcí brzlíku je vývoj buněk imunitního systému, které jsou klíčové k obraně těla před infekčními onemocněními.

Holčička se narodila bez brzlíku, což je extrémně vzácná porucha imunity. Lékaři ji diagnostikovali loni v březnu, o tři měsíce později ji v Great Ormond Street Hospital for Sick Children v Londýně transplantovali brzlík. Podle Anny Šedivé z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, která je zároveň náměstkyní ředitele nemocnice pro vědu a výzkum a celý proces transplantace koordinovala, šlo o naprosto raritní, náročnou a úspěšnou mezinárodní spolupráci. Do přípravy se zapojili lékaři z osmi různých klinik motolské nemocnice.

Vrozené vady se u dívky začaly projevovat už krátce po narození. Lékaři ji ve věku jednoho týdne operovali vadu tlustého střeva, o dva týdny později podstoupila operaci srdce. Zjistili jí také zvýšenou funkci štítné žlázy a závažnou imunologickou poruchu, která způsobila absenci jednoho typu bílých krvinek, takzvaných T-lymfocytů. Právě pro ně je zásadní brzlík, kde se buňky učí, jak se bránit infekcím, ale tolerovat vlastní buňky. „Ostatní mechanismy nestačí tento defekt obejít a infekce, hlavně virové a bakteriální, jsou nezvladatelné a vedou nakonec k úmrtí,“ vysvětlila Šedivá.

Od návratu do Česka lékaři dítě sledují, pravidelně dostává dávky léků posilujících imunitu. Vývoj jeho imunitního systému dál sledují kromě Čechů i londýnští lékaři. „Dosavadní výsledky svědčí o úspěšnosti transplantace, neboť dochází k postupnému zvyšování počtu T-lymfocytů, které procházejí transplantovaným brzlíkem,“ dodala.

Přestože Česko patří v transplantacích ke světové špičce, brzlík se tu zatím neoperuje. Počet dárců byl loni při přepočtu na milion obyvatel šestý největší na světě. Celkem se transplantovalo 837 orgánů od 269 zemřelých dárců a 49 žijících. Na čekací listině je asi 1200 lidí, kolem tisíce ročně se obmění. Nejčastěji se transplantují ledviny a játra, ale lékaři mění také srdce, plíce, slinivku, tenké střevo či dělohu.