Spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková se podle očekávání členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nestala. Senát ve středu její opětovnou nominaci předloženou prezidentem Milošem Zemanem znovu neschválil. Procházková získala v tajné volbě pouze devět ze 66 odevzdaných hlasů. Zřejmě jen teoretickou šanci bude mít ještě ve čtvrtečním druhém volebním kole.

Procházková v nominační řeči mimo jiné uvedla, že demokracie může dospět a udržet se pouze na principu svobody slova a svobodném šíření informací rozličných názorů. Své případné zvolení označila za lakmusový papírek dokazující, zda je Senát skutečně pojistkou demokracie.

Spisovatelka přirovnala své někdejší působení proti komunistickému režimu ke svým současným aktivitám v internetových diskusích. "Jiná doba, jiné nálepkování, pokročilejší praktiky cenzury, ale stejný záměr vykolíkovat terén a připravit jej pro novou dračí setbu," uvedla mimo jiné.

Ke svému prvnímu nezvolení před dvěma lety Procházková uvedla, že její skutky proti někdejší totalitě byly shledány "příliš lehkými" ve srovnání s články, knihami a veřejnými projevy, v nichž reagovala na současnou politickou situaci.

Procházková při své první nominaci dostala v dubnu 2017 jen 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole deset ze 45. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů, mimo jiné od pracovníků ÚSTR. Poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl. Odboráři ÚSTR připomínali vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO nebo vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii.

Zeman navrhoval Procházkovou jako nástupkyni zesnulé Naděždy Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Její místo v sedmičlenné radě ÚSTR je prázdné od ledna 2017.

Mluvčí Zemana na dotaz ČTK, jak bude Zeman v otázce obsazení postu v ÚSTR dále postupovat, odpověděl, že "jako vždy, tedy pečlivě a s rozmyslem".